Nové album Count To Nine od Cathedral In Flames jejich vlastními slovy

Nová deska Cathedral In Flames je tak výborná, (recenzi už máme rozepsanou) a jsem z ní tak nadšený, že jsem požádal hlavní aktéry o jejich komentáře o ní.

DEEP GRAVE

G: Klasická prosincová skladba. Během vánoc píšu ty nejrychlejší a nejnasranější tracky. Na minulém albu to byl Black Train. Asi uhodnete, jak moc mám rád vánoce…

PLF: Když jsme začali dělat desku, dělal jsem si legraci, že budeme psát jenom o sexu. Tohle je tomu asi nejblíž, není totiž daný, jestli jde o popis čarodějnickýho sexuálního sabatu nebo divoký noci na gotický dance party.

SUMMERTIME

PLF: Náš pokus o zamilovanou letní baladu skončil u toho, jak po prvním letním polibku začnou ptáci vedrem padat z nebe a spustí se apokalypsa. Původně to byl rytmický ploužák, ale před závěrečným mixem tam Gatsby přidal ten zvráceně taneční beat a tím tu skladbu neuvěřitelně nakopnul.

G: Phil má pravdu, chtěl jsem původně napsat hezkou pomalou baladu, ale nějak mi už od začátku do toho lezla inspirace mejma milovanejma The Stranglers (Peaches). Celej finální mix jsem pak s Johnem řešil referenčně k Chapterhouse a jejich skladbě Pearl, kterou jim John mixoval pře 33 lety.

PENETRATE ME

PLF: Naše esence klasického gothic rocku. Textová pocta Berlínu a našim milovanejm kapelám. Původně pop-punková Billacova písnička, ze který kytary udělaly gothickrockový monstrum. Tady probíhaly naše intenzivní hádky o výslednou zvukovou podobu refrénu asi nejvíc.

G: Billacova skladba. Pro mne to byla velká výzva v produkci, aby to sedlo komplet do našeho stylu. Hodně mě to bavilo. Udělat z jednoduchýho kytarovýho tracku trochu pompéznější a z mého pohledu zábavnější věc. Hádání s Philem mě naopak nebavilo, ale když nás Ambra občas poslouchala, nemohla se ubránit smíchu nad invencí našich vzájemných urážek.

THE GATE

PLF: Gatsbyho opus magnum. Ambra tady zpívá jako anděl. S refrénem jsem se strašně dlouho trápil a když jsem ho konečně nakrákal, tak se nikomu nelíbil. Takže jsem uznal chybu, sedli jsme si s Gatsbym a Ambrou, já přepsal text i frázování a výsledkem je tenhle zmutovanej Meat Loaf. Nejdelší a nejmonumentálnější skladba na desce.

G: Jednoznačně taneční věc. Teda v našem žánru a podání. K tomuhle nemám moc co dodat. Nahrávání bylo sice těžký, ale zároveň skvělá práce od Phila na zpěvu a Pavla Marcela na kytarách.

NOT ANOTHER VAMPIRE SONG

PLF: Popis našich turné ze začátků kapely, kdy nás v neděli ráno vyhazovali z hotelu a jiný otevřený místo byl místní kostel. Hudebně velká palba.

G: Nejstarší věc, co už vyšla jako singl, takže jsme ji nechali Johna remixovat a to se podle mne neskutečně povedlo. Ctí ducha původní skladby a přitom má novej drive.

STEAM PUNK QUEEN

G: Phil mi navrhnul udělat nějakou baladickou sólovku pro Ambru. Je z toho spíš další taneční věc z téhle desky. Stačilo by trochu změnit instrumentaci, přidat víc taneční zvuky a můžou na to juchat lidi na diskotékách. Do téhle skladby jsem mimochodem schoval pár přímých odkazů na moje oblíbené kapely nebo songy, tak se těším, k čemu to zas kritici budou přirovnávat…

PLF: Snažil jsem se napsat text očima holky, která je na dně kvůli rodině, tak se předávkuje práškama na spaní a než zaberou, naposled si chce zatancovat. Tragédie obalená líbivou melodií, kterou Ambra jedinečně vysekla.

DREAMING IN THE WITCH HOUSE

PLF: Hororová ukolébavka. Chtěli jsme jednu temnější skladbu a já poprosil Gatsbyho, ať zkusí složit jednoduchou skladbu postavenou na opakující se basový figuře. A on napsal tenhle strašidelnej a pomaaaleeeej hypnotickej track, takže mi to hned evokovalo Lovecrafta a kult Cthulhu.

G: Možná je to divný, ale s Philem je tohle naše nejoblíbenější skladba z celý desky. Pravděpodobně v tom zůstaneme sami, ale to nám nevadí. Není to hit, není to rychlý, nemá to silnej refrén, celý to zní úchylně i včetně Philova brumlání, ale pro nás je to prostě pecka, která nám udělala radost!

PALE RIDER

G: Jedna ze signifikantních skladeb celé desky a celého tohoto našeho období tvorby Count To Nine. Je těžké vybrat z desky jednu jedinou skladbu, ale kdybych musel, tak asi tuhle.

PLF: Westernová gotika. Pohled na život očima nemocného rakovinou. Jepijahéj, ozařování.

RELEASE THE PAIN

PLF: Hypnoticky se opakující motivy a jasný kytarový sólo. U týhle skladby si vybavuju, jak jsem psal text. Chodil jsem dlouhý hodiny noční Prahou se sluchátkama na uších, poslouchal Gatsbyho demo a vznikla vlastně taková říkanka nebo rozpočítadlo v rytmu mých kroků. Nakonec jsme jeden z veršů použili jako název celý desky. Vydali jsme to před rokem jako singl a videoklip a teď pro desku to celý John Fryer nádherně přemíchal.

G: Jedna z mála skladeb, co nevznikly snadno. Hodně jsem ji podle Philových komentů přepisoval.  V téhle verzi, kdy ji i John lehce zremixoval a pozměnil, mě hodně baví přesně jako finální track pro celé album. Je v něm pompéznost, underground, ale i okázalá gotika.