Nová deska Cruel vychází po devíti letech

CRUEL BARBARIAN je dávno mrtev (činnost pod tímto názvem ukončil v roce 2002), ať žije CRUEL. Středočeská metalová kapela právě vydala novou desku „Entelechia“. Název pochází z řečtiny. Entelechia znamená tvořivý životní princip, rozdíl mezi skutečností a možností en-telos-chio = k-cíli-jdoucí, podle Aristotela je to nehmotný princip zabudovaný v každém živém organismu.

Je to teprve druhá oficiální deska pod hlavičkou CRUEL. Před devíti lety vyšlo „Ekvilibrium“. Pak se kapela potýkala s personálními problémy. Nová sestava působí ve složení Zbyněk Pošmura – zpěv, sbor, Pavel Bauer – elektrické a akustické kytary, mandolína a sbor, Marek Neckář – piano, syntetizátory, harmonika, sbor, Jan Švec, baskytary, Robert Ebel – bicí a perkuse. K tomu ještě připočtěte účast osmi hostů. Převážně jde o zpěváky, ale také o houslistku a violistku

Kdo zná starší tvorbu CRUEL, tak ví, že každá deska byla nesmírně vymazlená a dotažená do posledního detailu. Jinak tomu není ani u novinky. Třípanelový digipak ukrývá pěkný booklet se všemi texty. V něm ale chybí jakákoliv fotka aktuální sestavy kapely. Místo toho tam je nádherné fotka nebo ilustrace podmořského světa a parádně zpracovaný zvěrokruh na noční obloze.

Osm skladeb disku se dělí o 50 minut. Každá píseň je věnovaná prvním šesti znamením zvěrokruhu. Po lehce netradičním intru „Pod Obratníkem Kozoroha“ přichází „Vlci bez hladu“ zasvěcení právě Kozorohu. Současnou tvorbu kapely bych označil jako progresivní metal. Už to není power metal, který kdysi koketoval s heavy a speedmetalem. Je to podstatně složitější muzika, která využívá netradičních nástrojů, jak je patrné z výše uvedené sestavy. Částečně to už taky není metal, ale spíš rock s prvky dalších odnoží. Třetí píseň „Všechno plyne“ s podtitulem „Pahta Rhei“ věnovaná Vodnáři zaujme vícehlasy v její druhé polovině.

Čtvrtý song nese název „Tanec na spáleništích“ a je věnovaný rybám. Tohle je muzika se spoustou nout, cítím v ní vliv jazzu. Je to hodně zajímavá kompozice s řadou netradičních až nerockových postupů. Pětkou je „Propletenec slov“ (beran). Její text se prostě proplétá mezi jednotlivými hlasy. Výjimkou nejsou opět ani vícehlasy. Této písni ale škodí příliš dlouhá stopáž. Devět minut je fakt moc. Ale na druhou stranu chápu, že tolik not se do rádiových tří minut nemůže vejít.

Šestý „Temný pasažér“ přichází se sílou býka a španělským temperamentem. Předposlední kompozice „Noir“ není jen černá nebo bílá, jak by mohl název naznačovat, taková není ani tvorba CRUELU. Je barevná, místy možná až moc, ale i to dělá tuto desku velmi zajímavou. Závěrečná osmá píseň se jmenuje „Zlá hudba“ a není věnovaná žádném zvláštnímu znamení, protože je prostě „V půli zvěrokruhu“. Jsem zvědav, jestli se dočkáme druhé části zodiaku.

Kdo má rád progresivní muziku se spoustou zvratů a netradičními postupy, tohle album je pro tyto účely jako dělané. Jen si říkám, jak tahle muzika bude vypadat živě.

Pro Rockpalace Jan Holý