Mladoboleslavská Enola Gay produkuje technický metal

Stále ještě mladá kapela ENOLA GAY z Mladé Boleslavi má sice podivný název, ale její muzika má hlavu a patu. Uskupení bylo založené před pěti lety. Po demu z roku 2013 vyšla první deska „Vzpomínka“ o rok později. V květnu kapela natočila ve studiu Zdeňka Šikýře v Hostivaři druhou desku nazvanou „Nejsem blázen“. Kvalitní studio kapele svědčí, sedmiskladbová nahrávka má hutný zvuk. Mimochodem první desku Enola nahrávala ve studiu Citron.

ENOLA GAY v současné době působí ve složení Milan Kratochvíl – zpěv a kytara, Petr Harsa – kytara, Karel Neuman – basa, Martin Kubice – bicí. Hudebně je to metal, o tom žádná. Trošku mi to připomíná novodobý ARAKAIN. Enoláci se nebojí poměrně kudrnaté muziky, ve které nádherně bublají kytary a pod tím vším je hutný spodek basy a bicích. Nezní to vůbec špatně.

Na to, že se Milan Kratochvíl dostal ke zpěvu víceméně z nouze, tak umí zpívat pěkně naštvaně až silově. Přitom dokáže podržet melodii. Rozhodně se jedná o netuctového zpěváka. Melodický zpěv používá v úvodu „Démona války“ a ten šlape jako hodinky. Pěkný marš. Oba kytaristi jsou hodně šikovní. Kapela produkuje velice technickou muziku. Jak říkávám, hodně not!

Text „Patriota“ pojednává o zdravém nacionalismu v dnešní nelehké doby, kdy do Evropy proudí bandy hrdlořezů. Dávám palec nahoru! Asi největší peckou tohohle alba je svižná skladba „Nesmíš to vzdát“. Název opět evokuje ARAKAIN a jsou tam i ty zmíněné kudrlinky, jenže cover to není. Je to vlastní kompozice Enoly, text není nic komplikovaného, přesto zabírá svojí úderností.

Kapela ENOLA GAY je stále ještě mladá, ale kluci přesto ukázali, že hrát umí a do budoucna se s nimi musí počítat. Držím palce!

Jan Holý