Mladistvý hard rock kapely Regen

Poměrně mladá kapela Regen z východočeského Lanškrouna má už něco za sebou. Na konci ledna letošního roku vydala třetí nahrávku pod názvem „Člověk – omyl“. Na to že je klukům něco málo přes dvacet let, tak hrají melodický hard rock, který bych čekal spíš od starších pardálů.

V bookletu mají kluci pěknou fotku pořízenou na kolejích. Protože jsem fanda železnice v jakékoliv podobě došlo mi okamžitě, že na nádraží v Lanškrouně dávají lišky dobrou noc. Trať zde končí. Vlak dál nejede. Dal jsem si tu práci a našel jsem v mapách, kde se fotilo a věřte, že to bylo u šturců na severním zhlaví nádraží ČD v Lanškrouně. Možná máme s Regenem společného koníčka.

Po hudební stránce jde o poměrně jasně střižený hard rock. Nic komplikovaného. Melodická muzika se slušnými texty. Ze zaběhnutého vzorce vybočuje napůl titulní „Země – omyl“. Proč napůl titulní to vysvětlím vzápětí. Po prohlédnutí obalu jsem nabyl dojmu, že by se deska mohla jmenovat Země – člověk – omyl. Ano, grafika by tomu odpovídala, ale na hřbetu cédéčka je název Člověk – omyl. Skladba stejného jména na disku ale není. Jo a proč vybočuje „Země – omyl“. Začíná totiž nerockově, takovou krylovskou akustickou kytarou a deklamovaným zpěvem.

Akustikou začíná i následující balada „Králův tah“. Příjemná záležitost a až nečekaně zralá na takové „cucáky. Snad se kluci za tenhle výraz na mě nebudou zlobit. Fakt mě překvapuje mládí a zároveň vyzrálý projev Regenu.

Následuje až skoro metalová jízda prostřednictvím písně „Lovci čarodějnic“. Naopak „Usměj se“ je takovej tuctovej cajdák. I když v rádiu by tahle muzika mohla fungovat. Hitové ambice může mít i závěrečný R song. Ale na můj vkus je trošku přeslazenej.

Regen je fakt mladá kapela, myslím, že bychom o ní mohli ještě slyšet. Já jsem rozhodně pro.

Pro Rockpalace Honza Holý