Lucrezia Borgia - Ty staré pověsti české

Lucrezia Borgia má za sebou hromadu muziky a nejnovějším albem je v listopadu vydaná deska Ty staré pověsti české. Je to dost velká porce muziky, celkem osmnáct skladeb a vychází po roce od poslední desky. Tedy velmi pracovitá kapela a autoři.
Jak je z názvu patrné, jsou na albu historií a pověstmi inspirované písně. Stylově v rozmezí od středověkého folku přes folkrock až, řekl bych téměř folkmetal v písni Ctirad a Šárka.
Místy jsou to více písničky rockové kapely a jinde je pojetí téměř muzikálové. Mísí se mužské a ženské zpěvy a musím uznat, že to má přes to stylové rozpětí, ucelenou atmosféru.
Na albu uslyšíte i Milana Schelingera, Jiřího Zonygu či Mladena Djelma. Jinak ale kompletní rockovější sestavu tvoří až čtrnáct lidí.
Album mě míjí ve dvou směrech. Na můj vkus je tu moc svatých, ale je to subjektivní věc a nehodlám to dál rozebírat. To samé platí o „ hejhování“. Sborové hééj, hóóu, jóó se ozývá tak často, že se mi přejedlo při druhém poslechu. Nicméně není to moje věc. Na druhou stranu je muzika velmi propracovaná a texty, byť jejich předlohy poskytují jasná vodítka, jsou též velmi dobře napsány.
Líbí se mi i samotné melodie a to že tu zpívá několik hlasů a kombinuje se mužský i ženský zpěv, dává albu též jistou rozmanitost, která je velmi ku prospěchu.
Osobně se mi nejvíce líbí nejříznější písnička, zmíněná Ctirad a Šárka a pak Psohlavci.
Pokud tedy nejste upjatí na jednu hudební škatulku a folkové prvky, stejně jako historická témata vás baví, bude se vám album líbit.
Petr Kohoutek