Kreyson memorial Stráží plameny

Super muzika určená pro opravdu široký okruh posluchačů, parádní obal, příjemná hrací délka alba, to je deviza nového alba Kreyson memorial, které právě držím v ruce. Jednoduchý, ale přesto velice elegantní černý obal se známým logem, o které se vedly dlouho spory, které musel řešit až soud. Logo je elegantně vyvedené, že budí pocit „plastičnosti“. Jediné, co kapele vytýkám je absence textů v bookletu, ale na druhou stranu je Dolénkovi dobře rozumět. A Petr na albu Kreyson memorial je víc, než v životní hlasové formě, jeho hlas tu sametový, tam řeže jak ostrý nůž, ale pokaždé zanechá v hlavě hlubokou stopu a člověk si říká, tomu klukovi to ale zpívá. Tohle je opravdu Pan zpěvák. On se Daniel Krob konečně obklopil vůbec partou výborných muzikantů a kapele to šlape jak lidsky, tak hudebně. Basa Petr Formánek, bicí Milan Kakvicz a kytarové staccata dvou Ká netřeba představovat – Krob – Kroc se spolu setkali už kdysi v legendárním Feratu.

Celé album otvírají Strážci plamenů a následující Prachy jsou už u mne parádní hitovkou. Ono je tu těch potenciálních hitů povícero Motorka, Trojský kůň, Trumfy….. Album se nese v duchu středně rychlého melodického hard/heavy se silnou vokální linkou. Oba někdejší „trashmetaloví“ kytaristé se drží na uzdě a je to k dobru věci. Volnost svým prstům dají až v songu Poslední závod, což je opravdu nářez se vším všudy. Super bonusem je sabbatovská She´s Gone, známá u nás jako Lásko voníš deštěm v podání Marušky Rottrové, v Petrově podání zní nesrovnatelně lépe a běhá při ní mráz po zádech. Kapela jí věnuje nedávno zesnulému kamarádovi a zvukaři Petrovi Svatkovi. Album obsahuje 12 skladeb, toho tři pomalé balady a vzhledem k tomu, že se na něm podílela celá kapela, je jeho rukopis neuvěřitelně pestrý a zajímavý, jak po hudební stránce, tak po textové, kdy se na textech opět podílelo povícero lidí a tak nevznikl stereotyp. V sólech pak vynikají melodické pasáže obou kytarových „Káček“. Nahrávalo se ve studiu Gallery Sound a má naprosto perfektní čistý zvuk, který už jsem dlouho neslyšel, za což patří poděkování zvukovému mistrovi Jardovi Brouzdovi. Na albu není slyšet žádný digitální softwarový efekt a kapela při nahrávání použila pouze analogové, lampové komponenty. Díky tomu úplně stejně zní kapela na koncertech a člověk není rozčarovaný, že to z CD „zná jinak“. Vzhledem k tomu, že v kapele již nejsou klávesy, tak samplerů, syntezátorů, voice a klávesy natočili a naaranžovali dílem Petr Dolének a dílem Daniel Krob.

Pánové, výborný počin, nemám co vytknout a všem milovníkům dobré muzice doporučuju!!!