Kapela Bast přichází po šesti letech s novým CD

Metalový BAST z Brna je už taky pěkně letitá záležitost. Jeho historie sahá až do roku 1992, kdy si Dejan Petkovič po zhruba půlročním koketování se "španělkou" koupil elektrickou kytaru značky Jolana a 10wattové combo. Ale to byl úplný pravěk kapely. K pojmenování BAST došlo až o rok později. Tato historie je pečlivě popsaná na bandzonu.

Diskografie BAST obsahuje víc než obvykle uváděné čtyři nahrávky. Demu „Zahrada stínů“ z roku 2001, předcházely další nahrávky, které ale zapadly prachem. Po jmenovaném demáči následovalo CD „Stopy v kameni“ v roce 2004 a druhý disk „Země vlků“ o čtyři roky později. Po roce 2011 se kapela odmlčela a až letos připravila nový materiál. Album se jmenuje Propast.

Zatímco předchozí dvě cédéčka bych zařadil do oblasti fantasy heavy metalu, novinka je trošku jinde, přestože ji připravila totožná sestava, která nahrála i předchozí dvě céda. Olda Florian – zpěv, Dejan Petkovič – kytara, Patrik Herzán – kytara, Mlat Drumson – bicí, Martin Vít – basa.

Současná tvorba BAST by se dala zařadit do ranku moderního metalu. Nechybí mu metalová dravost a sekané riffy, které se blíží až k thrash metalu. Ale o typický thrash fakt nejde. Není to muzika, ze které bych si sedl na zadek. Je dost houpavá, nechybí ani melodie, ale té měl v minulosti BAST více. Myslím, že se bude líbit milovníkům heavy metalu, který jsou otevření i dalším stylům. Po hudební stránce jde o vyspělou muziku, všichni muzikanti své nástroje ovládají. Nahrávka vznikla ve studiu DejanSound. Z recenzované třiatřicetiminutové kolekce o osmi kompozicích mě nejvíc zaujala titulní „Propast“. Velice zajímavě zní i balada „Soucit“, která album zavírá. Tahle skladba rozhodně překračuje hranice stylu, ale popík to teda není. Její slova mají úžasnou sílu.

Zmíním se ještě o textech. Rozhodně to nejsou žádné halekačky, stojí za zamyšlení. Jen se do nich zkuste zaposlouchat.

Pro Rockpalace Jan Holý