Kam se hrabe Dikobraz na recenzi Rudy Schwesera

Česko - Polská metalová kapela založena v roce 2014 z okolí Karviné, kde se sešli muzikanti hrající odlišné styly ve svých domovských kapelách. Původně to bylo zamýšleno jako studiový projekt Digaze, který si chtěl pozvat hosty, aby pomohli nahrát jeho hudbu a odjeli s tím turné. Během příprav každý složil hudbu a na turné se to všem zalíbilo tak, že se ZONE stala regulérní kapelou.

Když jsem měl asi polovinu recenze na karvinskou internacionální kapelu ZONE hotovou, tak mi spadl komp a páč jsem si to já blbec neuložil, tak to, kurdek, všechno zmizelo v nenávratnu. No tím mě tahle kapela fakt vytočila do bezvědomí a řekl jsem si, že jim pořádně zatopím, bo toto fakt není možné, abych přiznal vlastní debilitu. Tak jsem se fakt dohřál, jebnul jsem sluchátka na uši a pustil jsem si teda znova první flák z těch devíti jejich výronů. Banda zkušených harcovníků, to je třeba přiznat, ale kde a jak je kdo vyřigal, že se potkali – to fakt nevím. To je samý Angličan, Polák, Čech a jen jsem se už bál, aby tam nebyl ještě nějaký ten přivandrovalec z východu, bo jak jsem slyšel to sólo v první „Dependent“ skladbě, tak jsem si říkal, že tam nějaký muslim musí být. To sólo je fakt tak orientálně postavené, že by i ten nafrněný Blekmůr měl radost. No, ale jak jsem tak posluchal dále, tak už jsem tak nasraný nebyl, bo se mi to začalo líbit. Sice tu angličtinu až tak nemusím, ještě jak do toho tak chrchlá a jaščí jak panna při prvním styku, tak už vůbec nerozumím. “Dependent“ je první skladba a rozjíždí to docela nekompromisně, až mám pocit, že valím po dálnici v jakémsi super rychlém autě a to hlavně v refrénu, kde se tempo kapke víc rozkulá. Kytary nejsou blbé a pěkně se rozkládají do akordů a tvoří temnou harmonickou plochu jak pšeničné pole v Rusku. Není to jak ti mladí hejsci – kvinta, kvarta a vymalováno. No dobrá, první song je za mnou, tak se hrabu z křesla, bo mě to tak nějak zatlačilo, jak bych seděl v migu. Něco málo přes tři minuty, takže rádiovka, co nenudí a mohl by ju i Pařez pustit. Tak jdu na druhý song, který je o tom, jak je svět v řiti. “World is vain“. Juj - basa tu dovádí v rytmu polky jak na dožínkách v Dolní Lhotě, ale přesně a spolehlivě jako to, že kníže vždycky usne. No ale tady mi to připadá, že kapela se dostala někam do kouta. Skoro mám pocit, že aranžovali všichni a museli se dohádat, bo to je jak když střelíš do zajíců. Dvě kytarová sóla mi připadají zbytečné a celé to polkové pojetí skladby začíná lehce připomínat, jako by mi kdosi rejžákem myl pleco. Tragédie to není, ale zatím bych fošnu přejmenoval na „Dependent“. Na druhé straně si ty dvě skladby nejsou podobné a to je vždycky dobrý signál. Další skladba „2015“. Tady už to zase frčí v nelidové notičce a v pohodě. Hlavně mě zde zaujal refrén a postavení harmonií. To, že to tahle banda valí hlavně přes půltóny je jasné, ať to zní všechno hezky temně, ovšem tady v tom refrénu se to posunulo ještě o trochu více do hlubin zla. Skoro mám pocit, že se to ubírá směrem k black metalu, ale na škatule tu jsou jiní odborníci. Opět dvě kytarová sóla lemované hodně dobrým nasekaným rifem. Zde ovšem brilantně zahrané a sedí tam jak mokrá košula na trojkách a tak nic proti. Konec se nám tu zpomalí, jako by dojezd po orgasmu, takže už jen si zapálit cigárko – vyfuknut dým, ruce za hlavu, významný pohled na partnerku s výrazem „Tohle jsi ještě nezažila, co?!“ a pak domů do „fade outu“. No..kurva, to musím kapke vydýchat, tak jsem si nalil extrakt z padaných jablek...prý 100%, ale všichni víme, že je to ošulené bo nežijeme v Germanii. “Everything has its end“ to je další kus. Tady už mám dojem, že se jedná o ryzí thrash, jen si nejsem úplně jistý, jestli je ještě nutné stále lavírovat mezi těmi půltóny bo člověk je z teho jaksi už rozhozený jak sandále na pláži – očekávám konečně nějaký řízný riff. No marné, já miluji silné melodie a tu jaksi nevím, čí jsem. Přátelé si drž blízko, ale nepřátelé ještě blíže – „My closest enemy“... tuhle věc znám už delší dobu z klipu. Konečně jsem se kua dočkal. Kytary už se nedrží tak urputně té temné nálady jak opilec flašky vodky i když ta nálada tu stále je, ale je to víc takový nějaký smutek než temno a to mi jde pod fusy a dost možná na tom má i velký podíl ta harfa, která pod tím pláče jak mimino v mikrovlnce – docela odvaha, ale vyplatila se. Ten spodek má hodně povedenou harmonii a dokážu si tu představit regulérní melodický zpěv /jen ne Bohuš Matuš/, ale i tak je to asi zatím nejpovedenější kus…

Nebudu tu vypisovat každý song, ale celkově je to dílo v cajku a na hodně slušné úrovni, synci. Popravdě jsem to nečekal, a protože kluky znám, tak jsem rád. Na druhé straně, bych uvítal více výraznějších riffů a možná větší přímočarost a tah na branku bez komplikací a ploch. Co se týče zpěvu, tady bych byl opatrný, protože screaming nebo growling může být po pár skladbách nudný a jednotvárný - co s tím?? Nevím. Až půjdete z koncertu, tak si asi notovat jejich písničky nebudete, ale zůstane temná propast a tam můžete naházet svoje sračky a průsery a budete se cítit očištění a dost možná budete vonět po levanduli.

Pokud bych měl tuhle fošnu doporučit, tak to rád zrobim. A jestli se vám tahle recenze nezdá dost odborná, tak to mám stejně v řiti a vy mně klidně zabijte.

Tracklist:
1. Dependence
2. World is Vain
3. Twenty Fifteen
4. Dead Nation
5. Everything has its End
6. The False Belief
7. When the Light Fades Away
8. My Closest Enemy
9. Under the sky of Arkham

http://bandzone.cz/zonemetalband
https://www.youtube.com/watch?v=gS0P4Ya-v80
https://www.facebook.com/zone.metalband