Jo, pánové, Barbus vydal vzpomínkové album In Memoriam

Západočeská kapela BARBUS z Blovic hrávala po celé republice. Možná ji budete znát, ale možná vám je její název jenom povědomý. Není to služba pro opilce, která by svážela mikrobusem pijáky z barů. Strýček gůgl mi napověděl, že se stejně jmenuje taky holicí pěna v takové modré krabičce, kterou používal třeba můj táta.

Pojďme se kapele podívat na zoubek. Pro mě to je lehce neznámá záležitost. Na internetu se o ní moc nedozvíte. Budu se muset spolehnout na vlastní instinkt. Hned na první poslech jsem pochopil, že se jedná o naprosto pohodový bigbít staršího střihu, který mám rád.

K dispozici mám dvě alba. „Jó pánové…“ vzniklo v letech 2004 a 2005. Češtináři jistě vidí chybu v interpunkci, ale kapela desku skutečně vydala pod tímto názvem, který zde uvádím doslova do puntíku.

Nebudu ale za hnidopicha, muzika zaznamenaná na cédéčku potěší ještě dnes uši pamětníků. Vybavuju si, že jsem kdysi v rádiu slyšel hned úvodní písničku „Faust“ s refrénem: „Nechte mě bejt, vlezte mi na záda“. Proto si to tak pamatuju!

Desku nahrála sestava Boža Kraus – basskytara, Honza Marek – kytara, zpěv, Jarda Náplava – kytara, Honza Růžek – zpěv, Lukáš Skočil – bicí.

Titulní skladba „Jo pánové“ popisuje delikátní problém, ke kterému můžou pánové přijít na nuda pláži. Hihi, co se má spálit, to se taky spálí. Kapela hraje melodicky. Nechybí ani srdcervoucí balada „Tajný sny“. Bez toho by to asi nešlo. „Nymfománie“ má další oběť. Je to takový šlapavý bigboš. Hodně mě baví hrátky s českým jazykem v písničce „Texaský masakr“. To je jedna velká slovní hříčka. Vtipný.

BARBUS na této desce hrál takový pohodový bigbít.

Zatímco první cédé mělo takový obyčejný obal, který mě příliš nezaujal, deska In Memoriam je zabalená do parádního bookletu v komiksovém stylu. Tak tohle si taky pustíme do oušek.

Deska se natáčela 2014 - 2016 a nahrála jí sestava Honza Růžek - zpěv, Honza Marek - kytara,zpěv, Jarda Náplava - kytara, Boža Kraus - basskytara a Lukáš Korschinský - bicí. Snad jsem to nepoplet, protože kluci v komiksu vystupují pod přezdívkami, ty se ale dají rozluštit. Honza Rohatý, Honza Máček, Boža, Lukáš Korša, Jarda Qéčko. Zkuste přiradit jména k sobě.

BARBUS zde ukazuje rockovější tvář. Přesto se nevytratila poetika textů ani melodie. Doslova dusotem koní duní lehce metalová „Aréna“. Tohle se neoposlouchá. Pěknou bigbítovou jízdou je taky „Rebel“ s textem takříkajíc ze života rockerova.

Moc se mi líbí předposlední „Legie“, která stojí na silné melodii, navíc má chytlavý text. Závěrečným štychem je až téměř speedmetalový bonus „Kamarád“. A jeho slov jsou naprosto dokonalá: „Kamarád taky rád, dokáže se ti smát“. Jo, pánové, mám to zažitý. Tohle fakt funguje.

Zhruba v roce 2014 se po kapele BARBUS zavřela voda. Uvidíme, jestli se v budoucnu ještě dočkáme něčeho nového pod touto značkou. Svého času to byla úspěšná kapela a hlavně v západních Čechách bude mít ještě spoust příznivců.

Pro Rockpalace Jan Holý