Jaké je D.N.A. Bastardu z Havířova??

  • Číst 6682 krát

Karvinsko bylo vždy líhní skvělých muzikantů a většinou se mezi sebou známe. Nejen to – často se stávalo, že jeden hrál s druhým v té či oné kapele. Fungovala zde zdravá, ale i nezdravá rivalita, která posunovala kvalitu kapel dále. Asi to bylo dobře, protože díky tomu se celková úroveň rockové produkce zvyšovala. Kapel bylo opravdu hodně. Dnes už to tolik neplatí, co do počtu rockových ancáblů a tak je člověk rád za ty, kteří tu „rockovou káru“ táhnou dále. Muzikanty z kapely Bastard znám dobře. Některé znám snad i osobně o něco těsněji :), protože jsem s nimi strávil nějaký čas a jiné zase znám jen jako muzikanty. Někdy to mezi námi jiskří a jindy zase naprostá pohoda. Na Bastardech si vážím jejich pracovitosti, obzvláště po nástupu kytaristy, skladatele a pěvce Pavla Škarpy a té buldočí touhy ještě tu rockovou káru dotlačit do smysluplné pozice v českém rockovém rybníčku. Recenze na placky už jsem moc dělat nechtěl, ale tak se to sešlo, že ještě jednou to udělám a to proto, že Bastard za krátký čas urazil docela dlouhou cestu a pozornost si rozhodně zaslouží. Nebudu zde zmiňovat historii kapely, tu si každý dohledá třeba zde - https://www.bastard-band.cz/o-nas.html. Budeme se věnovat výhradně poslednímu počinu kapely s názvem „ ALCHYMIE D.N.A. „ -

„Bastard“ (latinsky bastardus, fr. bâtard nejistého původu) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro křížence.
V podstatě se dá říci, že bastard je něco, co do konzervativní společnosti nezapadá. Přemýšlím nad tím, zda to tak kluci berou.
https://www.bastard-band.cz/

Je zcela zřejmé, že kapela nenechala nic náhodě a dala si záležet jak na hudbě, na týmu lidí kolem, tak i na textech. Přitom texty jsou často brány jen jako vycpávka a jsou častým neduhem některých rockových smeček. Tak si na to tedy posvítíme.
Poslechl jsem si pozorně celou placku a rozhodl jsem se spíše pro jakési „ resumé“ než abych pitval každou skladbu zvláště. Více to bude takový „ Přelet nad bastardovským hnízdem“, než cokoliv jiného. Trochu kapelu podezřívám, že svou hudbu podřizují potřebám širšího publika, ale otázkou je zda to je či není právě ten správný postup a zda mám vůbec pravdu. Nejspíše bude záležet na tom, o co té či oné kapele jde. Někdo tvrdošíjně zastává to, že hudba se má dělat od srdce bez ohledu na to, jak hudbu příjme posluchač a stačí mu pár věrných fans, hraní po klubech a sem tam něco většího. Pak je tu další sorta muzikantů, kteří cíleně tvoří hudbu tak, aby se líbila – zpěvné a zapamatovatelné refrény se správnou volbou slov, hudební klišé a zaručené harmonické postupy. Touží po velkých akcích a popularitě. No a nakonec ještě jedna skupina hudebníků, kterým se toto vše daří skloubit, aniž by byli nuceni ke kompromisům a jde jim to jaksi přirozeně a zdánlivě bez extra velkého úsilí. Pomíjím úmyslně otázku managementu, to je zcela jiná kapitola.
Kam tedy patří kapela Bastard? Na to si musíte odpovědět sami.
Lá´da Krečmer a Pavel Škarpa jsou více než zruční kytaristé a líbí se mi, že své umění zcela podřídili potřebám jednotlivých skladeb a nepouštěli se do zbytečných nebo možná nadbytečných kytarových ekvilibristických poloh. Hned v úvodní skladbě je znát kvalitní „ruka“ produkce, kde jsou použity elektronické samply, které dávají hudbě naléhavost, dramatičnost a napětí a provázejí celou placku. Na druhé straně je otázka, zda to desce prospívá. Pavlův zpěv znám dobře a je výborný – kapele Bastard, od svého nástupu, poskytl zcela novou a kvalitnější „tvář“, ale možná bych mu vyčetl to, že se v každé skladbě snaží znít drsně a bylo by jistě zajímavé si poslechnout někdy někde jeho čistou polohu.
Proplouvám poslechem placky a je mi docela fajn, jsem asi v polovině. Bavím se a to je docela důležité. Libí se mi zvuk basy. Ajeje, musím se Pavlovi omluvit – ve skladbě „ Otázky“ slyším jeho čistý hlas ve verzích a jak jsem tušil, skladbě to sluší. Mimochodem dost dobrý cajdák a umím si představit na koncertě rozsvícené mobily v rukou děvčat se slzou v oku...v jejich oku. My chlapi přece nebrečíme. Posouvám se dále a uvědomuji si, že velkou devízou kapely jsou refrény. Na koncertech to musí prostě fungovat, tím jsem si jistý. Ženský hlas ve skladbě „ Tanec ve dvou „ zpestří a oživí celou placku.
Jsem na konci, zpracovávám své dojmy a nechávám skladby v sobě doznít. Napadá mne slovo „hustá“ a tím nemyslím moderní výraz současných pubescentů pro něco, co je fakt cool. Spíše mám na mysli určitou plnost muziky Bastardu až místy přeplněnost. Placka má ve svém obsahu minimálně několik skladeb s potenciálem hitu – „Krupiér“ a „Mezi nebem a zemí“ mezi ně určitě patří. Tento poslední počin kapely rozhodně potěší muzikantské ucho i náročnějších posluchačů a zcela jistě přitáhne další fans do rodiny stávajících fanoušků této havířovské kapely. Také grafické zpracování této fošny stojí za zmínku a výčet jmen v „děkovačce“. Kapele evidentně záleží na všech aspektech této bezesporu důležité nahrávky.
Mé osobní postřehy nemusí být podstatné, protože vždy nakonec rozhodne fanoušek. Někdy mám ale pocit, že záliba ve vícevrstvých kytarách na této placce je na škodu. Trochu mi chybí v muzice syrovost a „špína“ / muzikant ví, co to slovo znamená. A dále postrádám určitou provzdušněnost, kdy jsou jednotlivé nástroje konkrétnější a čitelnější a člověk má čas nechat „nadechnout“ své ucho. Ale vzdor těmto mým výhradám je placka pestrá, nenudí a posouvá kapelu na další level. Jak jsem již zmínil – kapela svým buldočím přístupem posouvá své jméno do stále širšího povědomí a rozhodně si to zaslouží.
Čeká vás třináct tracků muziky a zcela určitě to nebude ztracený čas. Přeji příjemný poslech a znovu připomínám, že fakt dobrých kapel není nikdy dost.

BASTARD - https://www.facebook.com/BastardHavirov
pro Rockpalace Ruda Schweser