Valivý death metal plný melodiky? Paráda!

  • Číst 784 krát

Melodický death metal jsme na Rockpaláci ještě asi neměli. Pražáci SPREADING DREAD v lednu vydali již páté cédéčko pod všeříkajícím názvem „Homo debilis“. Kapela dopředu hlásí, že je to poslední album, ke kterému už je k mání poslední klip a rovněž budou následovat poslední koncerty. Proto taky booklet desky obsahuje fotografie, které mapují celou dvanáctiletou historii této deathmetalové mlátičky.

SPREADING DREAD začínali jako thrash death kapela, ale postupem času si vydobyli svébytný melodický death metal. Je to zvláštní směs pekelně rychlých kytar a bicích, které vyčnívají z pohodově melodické masy. Je to dost komplikovaná záležitost, hodně sólových partů. Přepis do notové partitury by asi obsahoval hodně not. Kluci si s melodikou i deathmetalovou zuřivostí pohrávají.

Dobře se to poslouchá. Při prvním poslechu člověk absolutně netuší, co bude následovat. Kapela používá hodně neotřelé nápady. Před pár lety jsem kluky viděl na MetalGate Czech death festu. Tam se prezentovali jako finalista soutěže MetalGate Massacre. Tuším, že to bylo v roce 2013. Tehdy pro mě byli objevem. Od té doby ale ušli pořádný kus cesty.

Kapela se nebojí ani zpomalit. Výrazně depresivní riffy jsou v titulní songu, který trošku koketuje s doom metalem. A ta zkáza a zmar ze závěru skladby doslova tryská. Parádní záležitost pro moje uši. Líbí se mi i zkreslené vokály v „The Last supper“. Kolekci nových skladeb uzavírá sedmý a nejdelší song „Repentance II“, který mě nejvíc překvapil tím, že je čistě instrumentální. Ale je to fakt jízda. A byl by to parádní konec, jenže není.

Pak totiž následují dva bonusy, které kapela označila jako singly. U „Nikotinu“ je slyšet čeština, ale dva by se hádali. Hehe, celému songu fakt není rozumět. Druhým bonusem je silně melodický „Manifest“, ale ani tady nechybí brutální vokál v češtině.

Asi se poohlédnu po starší tvorba SPREADING DREAD. Tahle poslední deska je vážně výborná!

Pro Rockpalace Honza Holý

Více z této kategorie: « Ve stejné řece Melissa – Taverna »