Ve stejné řece
- Číst 1980 krát
Ještě jednou mám představit kapelu Vesper, respektive její album. Nevím, jestli názvy desek vymýšlí někdo z logopedie jako cvičení, grafik.dis nebo disgrafik nebo kdo, ale zaujala mě názvy obě alba. O to asi šlo.
Po CD Pan Optikum je to deska Blýská se tkání. Jenže navíc je to ještě obráceně. Blýská se tkání je album předcházející Pan Optiku a prý právě na něm se utvářel styl nebo pojetí, které pak na Pan Optiku Vesper používá, a vybrušuje.
Není to album na jeden nebo dva poslechy. Melodie nejsou podle mustru, který si zapamatujete hned, respektive dokážete odhadnout, jaký popěvek v příští sloce na vás z repráků vybafne. To chce přeci jen poslechu věnovat trochu pozornosti. Aspoň tolik, kolik desce věnovala kapela při jejím vzniku. Není tu žádný rachot popelnic, vše má své místo a výsledkem je pořád celkem nápaditý a výborně zaranžovaný poprock.
Nejde tedy o žádný stylový kotrmelec, ten myslím ani nebyl v plánu. Na téhle desce měla kytara víc prostoru než na pozdějším Pan Optiku. Toho si asi všimnete hned, pokud budete hledat nějaké srovnání. Jinak detailně promyšlené písničky, kde se asi i pečlivě vybíraly zvuky, aby nebyla například kytara zkreslená moc nebo naopak málo a s kvákadlem, v solech to funguje.
Samostatná kapitola jsou texty.
Úplně nevím, jak bych vám je přiblížil. V podstatě jsou to všechno takové zhudebněné situace obyčejných životů, ale napsané tak nějak neoposlouchaně, což je fajn.
Nečekejte jeden dva hity a pár vycpávek. Tahle deska není špatná, jen bych jí asi doporučoval vnímat jako celek. Líbí se mi. Je to inteligentní poprock, ale není to prvoplánovitý produkt pro konzumenty. To, ale pro Pan Optikum platí to samé, z ní dělá desku, která se vám neomrzí po dvou třech posleších. Chce to holt poslouchat trošku víc, než se dnes nosí. Obě alba se dají u kapely sehnat, zbytek je na vás. Není třeba to víc okecávat.
Pro Rockpalace Petr Kohoutek