Ingott a jeho Charon (2016)

Mám v přehrávači další těžký kov! A to doslova a do písmene. Ingott je totiž heavy metal. Ingot s jedním „T" je kovový hutní polotovar určený k dalšímu zpracování. Ingott je heavymetalová kapela z Karviné, které šéfuje Jura Šperl (ex-Citron a nyní Limetal). Nedávno recenzovaný singl následuje plnohodnotná deska čítající dvanáct písní. Jmenuje se „Charon". Obal zdobí stylový obrázek převozníka zesnulých v podsvětí, který jako by byl vystřižený z řecké mytologie.
Ale věnujme se hlavně muzice a ta je přímo skvostná. Je to první recenze, kterou letos píšu, a přesto si troufám říct, že to bude dlouho nepřekonaná laťka. Kapela ji totiž nastavila setsakramentsky vysoko!

Ingott hraje ve čtyřech. Kytary drhne Jura Šperl alias Modrý Portugal spolu s Martin Szczurem přezdívaným Maco. Pavel Piskorz vulgo Piškot drtí basu a bicími udává celému souboru takt Víťa Sargo Sargánek.

Po intru, které nese titulní název a nese se v poklidném tempu, následuje úžasná jízda plná parádního heavy metalu. Sice si nejsem jistý, jestli „Mrtvého tě nedostanou", ale tato skladba šlape velice pěkně. Následuje píseň Muž se železnou maskou, který byl už na zmiňovaném singlu. A myslím, že to bude hit. Když řeknu, že je to „polobalada", tak nemyslím, že by to byla nějaká nedodělaná sračka.

Skladba plyne v poklidném tempu a graduje v refrénu. „Posledního kousne pes" přináší trochu pesimismu do příběhu hutníka. Humor nepostrádá další píseň „Suchý beton", která vtipně popisuje neuvěřitelný příběh se starou dámou, která už dávno dámou není. „Svět morduje svět" šlape jak hodinky. Je to svižná skladba plná ostrých riffů. Dalším pánem na holení je „Heavy metal", píseň která by mohla sloužit jako učebnice heavymetalových postupů. Tohle bude tutově další hit stejně jako následující parádní záležitost „Sodoma a Gomora". Která se zvrhne v parádní kytarovou rubanici s kytarovým sólem, které pamětníky vrátí do 80. let, kdy sice byli „u vesel zkurvený komouši", ale zároveň se narodila naše milovaná hudba označovaná zkratkou HM. Co by to tak asi mohlo být? Jasně heavy metal. Pro mě jako staromilce je „Sodoma a Gomora" rajskou hudbou bez zbytečných efektů.

Prostě kytary, basa, bicí a zpěv. Žádný cingrálátka, žádný kompromisy. Paráda! „Možná jsem ztrácel čas" byla druhou stranou debutního singlu. Je to další jasná tutovka se skvělým textem, který popisuje pocity podváděného chlapa. Refrén se vyloženě zaryje pod kůži. „Zlatá rybka" je známou pohádkou. Klasika, tři přání, zde velice zvláštně vygradovaná. Celé menu uzavírá Charon II s podtitulem Strach. „Strach mám, že se k nám nikdy víc už nenarodím", zpívá se v refrénu. Ne, nemám strach o osud této kapely. Ingott přežije i Charonův převoz do země mrtvých.

Jan Holý