Fénix a Touha v nás

Heavy rockový FÉNIX z Jičína vydal již šesté album, které nese název „Touha v nás“. Sestavu kapely v roce 2020 opustil basák Pavel „Čmelák“ Bělík hraním v Alžbětě zaneprázdněný, kterého nahradil Leoš „Doctor“ Karas. Ten se do sestavy FÉNIXU vrací po patnácti letech. Prakticky hned po této personální rošádě začala kapela nahrávat novou desku ve studiu Benas na Seči.
FÉNIX teď hraje v sestavě Lukáš Vagenknecht – bicí, Ondra Sehnal – zpěv, Jirka „Syčák“ Mizera – kytara, Martin Petřina – kytara, Leoš „Doctor“ Karas – basa.
Aktuální deska je velmi zdařilá. Výrazné melodie, silný hlas zpěváka, velmi dobré výkony muzikantů. Dobrý zvuk z produkce Míly Sládka. Co napsat víc? K tomuto výsledku přispělo několik hostů. Na kytaru a klávesy hrál Míla Sládek, zpívala Simona Drábková, na housle hrála Alexandra Slámová a violoncello obsloužil Adam Šulc.
Titulní „Touha“ v nás mě až tak nevzala, ale hned následující „Závislost“, to je silný materiál. „Valčík na žiletkách“ se nese ve středním tempu v rytmu valčíku. Kdo by to byl řekl. Dalším songem je balada „Na rozcestí“. Nezní vůbec špatně. Následuje svižný „Pan Problém“, jehož text je trošku slovní hříčkou nebo blábolem. Nevím, jestli kapela reaguje na nějakého konkrétního pána, ale ten text mě prostě tahá za uši.
Pomalejší song „Odcházím“ v refrénu naplno využívá ječáku, silné stránky Ondry Sehnala. Navíc ve druhé polovině zrychlí a rozvine se tak v pěknou kytarovou rifovačku. Tohle by mohl být hit.
V předposlední baladě „Zase přijde den“ přijdou ke slovu výše zmíněné smyčce i ženský zpěv. Akorát si říkám, jestli tady toho patosu není víc než dost. Ale každopádně tahle píseň má grády. „Děkuju bohu“ to je svižná vypalovačka s docela vtipným textem, navíc tato slova mají jednoznačně hlavu a patu. Pěkný zavírák!
Oproti starší tvorbě FÉNIXU na „Touze v nás“ ubylo punkové jednoduchosti a dravosti. Přibyly silně melodické písně na pomezí heavy a rocku. S každým dalším poslechem se mi deska líbí víc a víc.

Pro Rockpalace Honza Holý