Dymytry – Revolter

Monstra Dymytry vydali nové album – Revolter, které obsahuje 11 skladeb. Jak dokonale má skupina propracovaný a zvládnutý marketing je vidět u okamžitého umístění na Spotify, na kterém novou desku poslouchám.
Album je zase o notný kus dál než předchozí Reser, neotřelé hudební nápady a aranže, moderní zvuk, podpořený místy elektronickou muzikou (že by Artur?). Album vůbec nezní tak tvrdě, jak Dymytry vypadají, což je ku prospěchu věci a má šanci se dostat k dalším posluchačům, přesto jsou to stále Dymytry.

Parádní, čistý zvuk, čitelné nástroje o kvalitě muzikantů přes všechny pochybnosti není třeba vůbec diskutovat. Chytrým tahem je taktika kapely s videoklipy na You Tube a tak se na album dostaly dnes už „zdomácnělé“ mega hitovky S nadějí, Pot a krev, Pravda a lež. Celou desku otvírá kvapíkový Revolter,  následuje středně rychlá Zůstaň stejná. Pořádný nářez nastává u Není cesty ven, přesto překvapí velmi melodický refrén. Hodně "elektrické" muziky nacpala kapela do Komu zvoní hrana a nastává i zvolnění. Volám Tvý jméno je opět jeden z vrcholů textů. Pro mne TOP alba mimo zmíněné Volám Tvý jméno je 300 a Chernobyl.
Samotnou kapitolou jsou texty Honzy Macků, které káru Dymytry postrčí o notný kus před „konkurenci“. Nádherná práce se slovíčky a obsahem, cit pro libozvučné rýmy. Při poslechu textů třeba mnou zmíněné 300 – příběh staré Sparty, nebo u katastrofického Chernobylu člověku běhá mráz po zádech. A můžu jmenovat další – Klub rváčů, Komu zvoní hrana, Volám Tvý jméno… to všechno jsou potenciální budoucí hity. Přes tvrdé kytary a bicí se deskou nesou velmi melodické linky a jak už jsem napsal, skvělé nápady.
Revolter stojí za poslech, je to výborná, poctivá a profesionálně odvedená práce muzikantů a líbí se mi, jak Jirka Urban mladší kormidluje Dymytry vírou sama v sebe k úspěchu a já ho kapele s celým srdcem přeju.
Škoda, že Dymytry rozdělují naši malou kotlinu na dva tábory…ale úspěch se neodpouští ani Dymytry…