Drzý Čert – Cogex Gigas

Dne 14.11. 2009 se poprvé sešli v ustavující sestavě a proběhly první debaty o tom, jak, kdy, kde, co a kdo bude kapela Drzý Čert. Jelikož je kapela složena ze zkušených hudebníků a exmuzikantů známých metalových kapel (Root, Demon, Rituál, Deflorace, B.B.R.), měli celkem hned jasno, jakým směrem se budeme ubírat.
Tak jako mnoho kapel tak zřejmě i Drzý Čert si prošel svým vývojem, přes personální změny a nahrávání svých výtvorů až k dnešku k nové fošně, která se mi dostala do ruky.

Sestava, která se na tom podílela:
Martin“Kužel“Volf – zpěv
Milan“Milla“Urbánek – kytara a zpěv
Jirka“S.O.Sman“Sosík – kytara
Emanuel“E“Panáček – baskytara
Jaroslav“Kodiak“Toman - bicí

Mrtvých je víc než živých – nesmrtelná pravda o podsvětí, předmluva k novému albu kapely DRZÝ ČERT. Po té se na mě vyvalí smršť prvního kousku „Pět pilířů agrese“. Kupodivu naprosto srozumitelný zpěv, což v tomto žánru není až tak zvykem. V dalším kousku mě válcuje „Sám v temnotě“ pomalu na tenký drát, která se mi omotává kolem krku a zběsilé tempo ho utahuje. Po delší době mě tento styl začíná čím dál víc bavit, ať už muzikou tak i texty. Samozřejmě neznám kapelu osobně, ale mám takový pocit, že tyhle kluci si na nic nehrajou, ale kdo ví… V tomhle žánru to asi není ani jinak možný.

Další kousek „I smrt je krásná“ pokračuje v nastoleném směru, nikam to neodbočuje z tématu. Samozřejmě při soustředěném poslechu se mi dere vpřed myšlenka a zamyšlení nad smrtí, která koneckonců patří neodmyslitelně k životu, akorát se o ní většina lidí bojí mluvit, a tak někteří o ní zpívají. Dokonce jsem někde slyšel, že život je peklo a smrtí všechno teprve začíná. A je sympatické, že Drzý Čert a jiné kapely toto téma otvírají, aspoň podle mě.

Další skladby pokračují v tomto samém směru – „Poslední propadne peklu“ určitě při dalším opakovaném poslechu víc porozumím textu. Nedá se najednou vstřebat všechno.
Země mrtvých loutek, Kniha hříchů – všechno se točí kolem stejného tématu, žádná odbočka, žádná výhybka jinam. Každopádně to stojí za opakovaný poslech, spád skladeb mě vždy spolkne a jen sleduju, kam mě vyplivne
Velmi těžko by se tyhle témata mohli probírat v jiných žánrech, ani sí to nedokážu představit. Proto metal je jako stvořený k tomuto. Prostě to sedí k sobě jak prdel na hrnec.

Pro Rockpalace Martin Hruška