Dark – Bigbítovej čas

Musím říci, že mi rok 2023 začal víc než dobře. Plzeňský Dark mě víc než příjemně překvapil. Hard & heavy & rock´n´roll, tak definují pánové svůj styl. Hlásí se k odkazu 70. let a vzorům jako Led Zeppelin, Deep Purple, Uriah Heep…

Dark ač existenčně je to roční „miminko“, tak ho tvoří letití rockoví veteráni, Vždyť třeba Pepa Zedník mlátil do „škopků“ v legendárním heavy metalovém Saponu, ale i po boku Milana Borníka († 31. 12. 2022) v Mediu, kde se ukázal i Ota Vrba, kterého jsem naposled viděl v kontraverzním Ortelu. Jirka Fiala kdysi hrával v Genu, poté na 30 let odložil kytaru, aby se k ní v Dark vrátil.

Album stojí na silném kytarovém základu a obsahuje deset syrově nahraných a patřičně tvrdých songů, které Pepovy dva kopáky ženou neustále vpřed. Přesto nepostrádají melodičnost a moderní zvuk, kapela sází na velmi libozvučné, melodické refrény a to se jim opravdu daří. Byl jsem opravdu překvapený, jak se v triu dá udělat dobrá muzika.

Už úvodní Někde v nás je parádní jízda s právě silným refrénem, která pokračuje Rock´n´Rollem, titulní Bigbítovej čas. Pomalá balada Noční, song Na cestu dál (mimo jiné i oficiální klipovka) má pasáže, které by mohl klidně zaznít na některém albu Motörhead, kterých je Pepa Zedník velkým fanouškem.  Dalším bonusem jsou texty o životě, které člověka nutí k zamyšlení, nejde o „hospodské kolovrátkové rýmy“.

Každopádně, celé album má hodně silný tah na bránu, a že tam pánové nechali srdíčko je hodně znát. Žádné experimenty, žádné samply, a pro mne „odkojeného někdejšími zábavami prostě ten správnej bigbít. A klatovský Avik dodal skvělý zvuk. CD má i velmi příjemný hrací čas. Určitě si na některé vystoupení kapely zajdu, protože navíc jsou pánové, mimo dobré muziky i příjemnými společníky. Každopádně jak jsem ve zkušebně zjistil, určitě je tam prostor na rozhovor.