Brufen – rockovej zábavovej cirkus

Brufen je rockovej zábavovej cirkus hrající krom vlastních opusů i převzatý pecky - to jsou jejich slova. Kapela se nachází v Chotěšově v Západních Čechách a to je kraj, který měl jednu z největších líhní rockové muziky kdysi. A jak je to dnes? Mrkneme se na to.
V kapele, jak se dočítám na jejich stránkách, se vystřídalo úctyhodné množství muzikantů. Její historie sahá až do roku 2002. Úctyhodná je i jejich diskografie, napočítal jsem 12 fošen, což je řadí mezi velmi plodné kapely. Já dostal k recenzi 4 najednou, docela velká dávka, až se mi z toho zatočila hlava, jestli to vůbec nějak zvládnu.

Sestava:
Petr Kyrian - kytara, zpěv
Bohdan "Bohy" Prachal - bicí
Ondra Hurajt - kytara, zpěv
Luboš Městecký - zpěv
Karel Skála - basa

Franta Pour - technika, zvuk
Véna Fišer - technika, světla
Petr Rejthar - technika, foto

První placka, kterou jsem si pustil, se jmenuje stejně jako kapela a nahrávala se skoro celý rok od března 2012 do března 2013. Při první skladbě Klauni jsem se skoro lekl, jestli jsem si nepustil omylem Kabáty. Samozřejmě zpěv je jiný než Pepy Vojtka ale ne nepodobný. Další kousek „Tak se to s náma valí dál“ mi podobnost nevyvrací. Ale proč ne, muzika je to líbivá, a tuším, že mezi lidmi dost oblíbená. Při poslechu dalších skladeb mě napadá, proč jsem o nich ještě neslyšel. Vždyť tenhle druh muziky by se určitě dobře hrál v rádiích a jinde. Ale to už je asi jiný problém naší rockové scény. Všude se omílají jen osvědčené hity a pro nadějné kapely není místo. A to je docela škoda. Jinak 17 věcí na CD je docela nářez, už se nedivím, že jim nahrávání zabralo skoro celý rok. Jelikož to zřejmě není profesionální kapela a kluci chodí normálně do práce tak si dokážu představit hromadu toho volného času a víkendů, co tím strávili.
Drudé CD pochází z roku 2010 a jmenuje se „Když chlapi stárnou mládnou“. Asi jsem si to měl pustit v jiném pořadí, nejdřív ty starší, ale při poslechu několika kousků jsem zjistil, že v tom moc velký rozdíl není. Zase je mi na nich sympatické že ze svého stylu neuhnuli a prostě jedou dál to svoje.
Další placka pochází z roku 2006 a je to zřejmě EP – „Tak se to s náma valí dál“, které obsahuje jen 5 věcí, které se vesměs objevují znovu na tom CD, co jsem poslouchal jako první z roku 2013
Poslední placka, která mě čekala je z roku 2014 – „Kolotoč“, tak a teď to mám konečně chronologicky správně. A hned při první skladbě slyším posun k lepšímu. Je určitě zajímavé sledovat kapely, jak se vyvíjejí časem, akorát tohle tak zrychlené poznávání je pro mě jako když sledujete děcko jak roste, pokud ho vidíte každý den tak ani nevšimnete, jak roste, ale když ho vidíte jednou za rok, tak ta změna vás ihned trkne. Další skladby na fošně mě to jen potvrzují, kapela dozrává a na její tvorbě je to znát až nápadně. Písničky už nejsou jedna jako druhá, je to daleko zajímavější. Taky cédéčko má obvyklý počet 12 songů a je to to nejlepší co jsem od Brufen slyšel. Docela by mě zajímalo, jak hrají dnes po dalších třech letech od natáčení. Určitě by ale nebyl problém na ně někam vyrazit. Mají určitě dost aktivit nebo si je rovnou někdy pozvat k sobě do mého rockáče…kdo ví, třeba to zkusím. Nejen metalem je člověk živ, že?

Každopádně určitě stojí za to tenhle rockovej zábavovej cirkus navštívit pokud si chcete se svojí holkou, slečnou, milenkou nebo manželkou zatrsat a skvěle se pobavit.

Pro Rockpalace Martin Hruška