BLAMAGE

Není blamáž jako Blamage

Kapela Blamage je pro mě naprosto neznámým pojmem. Podle internetu se jedná o thrash metalovou partu z Českých Budějovic, která už má něco za sebou.

Předmětem mé recenze budou dvě desky. „Valkýra" vyšla v roce 2011 a předloni se na trh dostala deska „Bez pravidel". Těm předcházely další dvě dlouhohrající nahrávky a jeden maxisingl. Na začátku bych rád uvedl, že v případě „Valkýry" trošku o blamáž jde. O thrash metal se totiž jedná i nejedná, spíš jde o moderní metal, možná i nu-metal, který se nebrání vlivům dalších stylů. Hudebně i textově se mi líbí skladba „18 let", při které jsem si s chutí zavzpomínal na dobu, kdy mi bylo právě tolik roků. Nejblíže k thrashmetalu mají riffy v písni „Kurtizáno" a v „Serenádě smrti". Pěvecky jde ale stále spíš o nu-metal. Hudebně velice barvitou kompozicí je titulní „Valkýra", ve které se střídají melodie i tempa. Civilní zpěv se dostane ke slovu v baladě „Epigram", která je velice zajímavě vygradovaná. To je fakt paráda!

Přesně tohle se mi líbí. A text má taky hlavu a patu. Palec nahoru! Naopak pitomě mi zní text písně „Bastard" a hlavně rým „Bastard, chceš se mít líp, mazej zpátky na start". Hahá, jak je čeština bohatá. A skvělou riffovačkou je závěrečný song „Nepohodlnej". Tak jó, vlastně je to starý dobrý thrash metal, ale v moderním podání a to mě ze začátku trošku zmátlo.

Pojďme se podívat na zoubek druhé desce, kterou je „Bez pravidel" z roku 2014. Ta začíná velmi svižnou skladbou „Jezdci Apokalypsy" a to je pěkná „rubanice". „Parazit boogie" klame názvem, o boogie se totiž nejedná.

Opět je to pěkná jízda, řízných kytar a razantní bicí artilérie. Titulní „Bez pravidel" vyniká vyloženě sekaným rytmem. A sekaná pokračuje i v dalších kompozicích. Ano, je to jeden z typických znaků thrash metalu. Proto říkám, proč ne.

Jako dramaturgickou chybu bych kapele vytknul řazení písní Proč a Proces za sebou. Opticky totiž vypadají oba názvy stejně, jen jeden z nich má na konci o dvě různá písmena víc. Graficky to prostě vypadá blbě. Ale hudebně jde o naprosto odlišné vystavěné skladby. Z celé desky se mi asi nejvíc líbí „Čaroděj" se zajímavou strukturou muziky i chytlavým textem. Skvělý je taky flák „Lízej lásku dvakrát" s dvojsmyslným textem. A o píčovinu nejde, i když by se to mohlo někomu zdát. Nejdelší skladbou kolekce je předposlední, téměř šestiminutová „Černá vdova", která osciluje na pomezí thrash a heavy metalu. Výborné výkony zúčastněných muzikantů shrnují závěrečné „Sny". Tempa a rytmy se střídají, místy mi to připomíná současnou powermetalovou podobu Arakainu. Prostě kudrnatá muzika plná zvratů ale i melodií.

V současné době kapela Blamage hraje v sestavě Milan "Stoupa" Černoch – zpěv, Tomáš "Thomas" Kuchta – kytara, Robin Kopřiva – kytara, Milan "Samson" Hořava – basa, Jaroslav Rod – bicí. Budu se těšit na další nahrávku.

Jan Holý