ANIMAL ROCK Ostrava - Placka s názvem : MMXXII

Zdravím fans punkové muziky a rád bych vám představil smečku, která je v tomto stylu jako doma. Tuto kapelu znám už delší dobu a sleduji je docela rád a baví mne jejich vývoj. Tato nová miniplacka opět postoupila ve své kvalitě o stupínek výše a to hlavně díky přirozenému vývoji. Jistě stojí za zmínku, že producentského žezla se zde ujal sám Jarda Bartoň / Citron, Kreyson, Limetall/ a díky svému zkušenému pohledu posunul kvalitu zase o kousek dále. Toto dílko bylo spácháno v třineckém nahrávacím studiu Bišop.

V minulém roce jsem měl dokonce možnost natáčet celý jejich koncert a tak si troufám napsat, že se cítím docela oprávněný se k jejich muzice vyjádřit. Koncert mne vyloženě bavil a nenudil jsem se. Je vidět, že kapela roste a na pódiu působí sebejistě a profesionálně. Pokud budete mít možnost tuto kapelu někde vidět a hlavně slyšet, tak máte mé vřelé doporučení. Pojďme se ale podívat na jednotlivé skladby tohoto posledního počinu této rockové bandy.

Pominu intro, které nás na placku zve nerozhodným hledáním na rádiových frekvencích, kde najdete útržky jednotlivých skladeb. Proč ne.
„Holka od vedle“ následuje hned poté a to už je regulérní song. Skladba je dobrá volba na úvod placky – má pozitivní energii a skoro hned se vám chce pařit a chlastat. Refrén vás nutí si zpívat s kapelou a svět je tak nějak lepší. Text neurazí a dobře se doplňuje s muzikou. To mne baví.

„Tak trochu má“ – druhý song už je více na vážnější strunu. Tady se ta veselost malinko vytratila, ale není se co divit, když vedle sebe máte pološílenou ženskou – o tom je text této skladby.

„ Dávno“ – že by cajdák?? Poslouchám dále. Tak tohle je vážné, dobrý text, slyším dokonce smyčce. Kytarové sólo hrané „slidem“. Líbí se mi zpěv a celé podání skladby. Nevím, zda tato skladba má ambice stát se hitem, ale nutí mne si ji pustit vícekrát a to je vždy dobré znamení. Nečekaný konec skladbu utne a ve mně zanechává příjemně nostalgický pocit.

„ Není čas na krok zpátky“ – Pokud jsem správně pochopil text, tak song je o tom, že každému se možná jednou stalo, že se ráno probudil vedle „něčeho“, co ho šokovalo a hluboce litoval svého nočního rozhodnutí, ovlivněného přemírou alkoholu, kdy nám ženy připadají tím více krásnější, čím více chlastu spotřebujeme. Skladba ale ve mně nevyvolala nic zvláštního a tak ji budu brát jakože do počtu i když je řemeslně zpracovaná velmi dobře - Sorry Pavle :)

„ Darwin“ – otec evoluční teorie je v této skladbě oslavován i přesto, že křesťané z něho moc radost neměli. Krátká dvouminutová úderka, která neurazí. Před jeho dílem smekám i v případě, že bych s evoluční teorií nesouhlasil – to musela být ukrutná práce. S oslavou tohoto jména ale souhlasím :). Pobavilo.
Mini placku uzavírá skladba „ Dejme sbohem žízni“, trochu jsem se bál „kabátovského“ pojetí tématu, ale to se díkybohu nestalo. Slušný text, který není vyloženě blbý, jak už to u skladeb o chlastu bývá. Děkuji, pánové. Dobrý song.

Co napsat na závěr? Nečekejte vyloženě rebelující punk, dokonce bych řekl, že kapela se posouvá více k rock´andˇrollu. Je zde všude znát progres a také instrumentální zručnost a také hudební disciplinovanost. Nevím do jaké míry zde zasahovala producentská pomyslná ruka Jardy Bartoně, ale věřím, že i on má zásluhu na tom, že mě fošna nenudila. Vše ale souvisí se vším a tak si myslím, že to hlavní přinesla především kapela ANIMAL ROCK a bez toho by to nešlo. Takže pokud se pro tuto kapelu rozhodnete, tak si to užijte stejně, jako jsem si to užil já – Ruda Schweser.