ALBAND a jeho Reziduum

Tak co to tu po letech máme?
Dal jsem tomu asi deset patnáct poslechů během tří dnů, doma v klídku, i v autě a funguje to v obou případech.
Nevím ale, jak co nejlépe vystihnout tuhle desku i pro ty, kteří o Albandu nic moc neví, ale třeba vídali tuhle partu muzikantů svého času v Kernu.
Porovnávat nemá smysl, ale jen pro informaci. Alband je semiakustická parta kolem J. A. Kronka a to musí stačit. Je to všem jasné ne ?
To, co tu vytvořili totiž snad nemá slabé místo a myslím, že tahle deska je bez problémů berná pro písničkáře i metalisty. Ona je totiž výborná a to může ocenit zastánce jakékoliv muziky a přístupu. Ono to rockové DNA v tom pořád k nalezení je, jen je to podáno trochu melancholičtější formou. Myslím, že i to něco typického pro zpěv a melodie si J. A. Kronek s sebou pořád nese a vložil to se svou partou i do téhle placky.
Pravda, odstup snad devíti let mezi alby poskytl prostor pro selekci nápadů a čas pro tvorbu, ale jestli byl nějaký záměr vybrat to nejlepší, tak se to povedlo měrou vrchovatou.
Jedenáct skladeb drží parádně po kupě a přitom nesplývají v jeden nudný celek. Jsou precizně zahrány a přitom to nejsou žádné závody o to, kdo bude hrát víc, rychleji nebo co.. Zní to celé úžasně pohodově a čiší z toho obrovský nadhled, lehkost a zkušenost. Aby to takhle bylo, muselo dát ale sakra práce.

Na titulku Trofeje už můžete vidět klip, ale já nejsem schopen vytáhnout jednu hitovku, kolem které by se namotal zbytek desky, protože ona tu jedna není. Tady je hitovek hned několik. A jakých !!
Ale nezaměňujte ten výraz hit třeba s tím, co můžete slyšet v hlavních časech v rádiích.. Tady nejsou kolovrátkové rychlovky s životností jedny prázdniny.. Tady jsou pecky, které budou stejně silné i za dvacet let! Devět životů, Fénixové, Let Let, Zbude ze mě půl, Náruč jak sofa.. a „ nejhorší“ je, že se mi každý den nejvíc líbí jiná písnička než včera.. Jo, tady jsou hlavně Písničky. Tohle by mělo znít z rádií a vše by bylo v pořádku.. To ale neznamená, že by zbytek alba byl slabší.. Těžko vybrat.. mě osobně teď prostě nejvíc berou ty zmíněné, ale zítra to může být nějaká další..
Opět se mi potvrdilo, že zpívaná písnička musí mít obě položky vyvážené.. Muziku i text.
Tady se to spojení doplňuje úplně ideálně. Parádní melodie, v muzice i zpěvu, u kterých ale nemáte pocit, že už jste je x krát slyšeli jinde a k tomu Albertem zazpívány texty, které mají hlavu a patu a nemohu se zbavit pocitu, že jisté zdravotní peripetie se promítly hned do několika textů a myšlenek, o které se tu podělil.. Dobré texty si holt z prstu nevycucáte. Je to osobní a přesně tak to má být !!
Tahle parta na sebe slyší, ví, co dělá, co chce dělat, tak nezbývá než doufat, že další deska bude dřív.. Ale klídek.. tahle se vám hned neoposlouchá. Své Reziduum si bude chvíli plnit s přehledem..
Koupit, poslouchat.
Nazdar.

Pro Rockpalace Petr Kohoutek