AHARD - Freestyle (2016)

V pátek 19. srpna 2016 vychází třetí deska kapely Ahard z Orlové. Kapela tak dodržela tříletý cyklus mezi jednotlivými alby. V roce 2010 totiž vyšel debut „Prachy vládnou", o tři roky později to byla „Planeta magorů" a teď je to „Freestyle". Protože je Rockpalace partnerem Ahardu, dostali jsme desku k recenzi již s předstihem. Děkujeme za důvěru.
Před časem jsem psal recenzi na debut, tak mě zajímá, co je u této hard and heavy party nového. A ejhle, na post pěvce Ahardu nastoupil Honza Berny Bernátek, který naposledy působil v power speedmetalové partě Salamandra. Basu Ahardu nově drtí Petr Galambica, kterého můžete znát z Bastardu. Jinak se sestava nijak nezměnila. Na kytary hraje Ivan Jeki Jekielek, do bubnů mlátí Víťa Sargo Sargánek, a klávesy mačká Lukáš Boney Lipina.
Aktuální desce sluší slušný zvuk z karvinského Hard Café. O mix a mastering se postaral mistr Miloš Dodo Doležal ve svém studiu Hacienda. Maličko mi ale vadí zvuk bicích, které místy zní jako papírové krabice. Ahard model 2016 osciluje na pomezí hard rocku a heavy metalu. Místy se blíží i ke speed metalu.
Kapela má talent napsat chytlavou muziku i text. O většinu muziky i textů se postarala dvojice Jeki a Berny. Disk je zabalený do jednoduchého ale pěkného digipaku a v jednoduchosti je prostě síla. Hudba Ahardu ale jednoduchá není. Patří určitě k tomu nejlepšímu, co jsem letos recenzoval a slyšel poprvé.
Vedle kytarových jízdy Jekiho skvěle bublá Petrova basa. Tady je prostě znát zkušenost obou muzikantů. Vokál Bernyho je samostatnou kapitolou. Je to „heavy" pěvec par excellence. Zpívá mu to náramně. Mezi jasné hity řadím valivou „Jen dál" a hned následující „Dotek dravce". Zaujmout dokážou i další skladby. Velice pěkně duní pomalejší song „S temnotou, ale žádný ploužák to není! Ten přijde možná vzápětí. „Kdo hledá ráj" začíná piankem a dostatečně patetickým textem. Zhruba po minutě se píseň ale zvrtne v pěknou jízdu. Tleskám. „Nejsi sám, kdo hledá ráj". Nejvíc se do speedmetalu ponořila asi skladba „Tak už chápej" a v podobném duchu se nese i závěrečná „Zeď nářků".
Určitě můžu doporučit Ahard všem milovníkům rychlého melodického metalu. Pro mě je to určitě jedna z nejlepších desek letošního roku. Je to fakt jízda!
Jan Holý