Absolut Deafers nejsou absolutní neznámou

Páni, to se nám to rozjelo. Píšu recenze pro Rockpalace.cz už nějaký ten pátek, ale v poslední době se to zájem kapel začíná překonávat zájem můj. V posledních zhruba dvou týdnech jsem psal deset recenzí. Teď mám na stole dalších dvanáct nahrávek a co mám psát, abych se neopakoval. Navíc když mě tahá za rukáv sluníčko, které mě láká k práci venku kolem baráku, na zahrádce, nebo k výletům do s rodinou do přírody. Nejen muzikou živ je rocker.

Vezmu to popořadě, částečně podle abecedy. Začnu tedy písmenem A, a to bude patřit ostravské kapele ABSOLUT DEAFERS. Ta vloni zjara vydala album „Himaláje v nás“. Je to třetí nahrávka v diskografii skupiny, ale teprve druhá studiová nahrávka.

Ač se mi to zdá skoro neuvěřitelné, tak ABSOLUT DEAFERS oslaví letos v prosinci deset let trvání. Utíká to, to je jasný! Za tu dobu kluci zvládli hojně koncertovat. Určitě jste je mohli zaznamenat jako předskokany ARAKAINU, nejen na jednom turné. Osobně jsem je živě viděl snad pětkrát a pokaždé na mě AD působili jako takové zjevení v dobrém slova smyslu.

Desku nahráli ABSOLUT DEAFES v sestavě: Honza „Joker“ Jašek – zpěv, Jirka „Cremil“ Czyž – kytara, Radek „Reddy“ Sněhota – kytara, Aleš „Lemmy“ Venglář – basa, Vašek „Venca“ Maďa – bicí.

To jsem ale odběhl, tedy zpět k recenzované nahrávce, která je zabalená do zelenkavého digipaku. Už při studiu bookletu mi padla do oka dvě jména. Velice šikovný kytarista a skladatel Aleš Bajger se na desce podílel docela výrazně. Vyšla v jeho vydavatelství, postaral se o aranže a režii, nahrál část nástrojů. Pamatuje si někdo ještě Bajgerovu kapelu VIGOR? Tím druhým jménem je další legendární kytarista Jaroslav Bartoň, toho snad představovat nemusím. Jarda rovněž pomohl s aranžemi.

Jedenáct skladeb neoplývá přehnanou délkou. Vešly se totiž do 38 minut. Vezmu to trošku netradičně na přeskáčku. Na první poslech mě samozřejmě chytly písně, které zazněly na turné s ARAKAINEM v loňském roce. Ony totiž z desky vyloženě vyčnívají. Jsou to už publikem prověřené hity „Ovce a vlci“ nebo „Kat“. Ty fakt nelze přeslechnout. Moc se mi nepozdává úvodní písnička nazvaná „Chaos“. Název je příznačnější, než by si člověk mohl představit. Přijde mi opravdu jako chaos. Ale asi to tak mělo být.

„Svatej“ se zajímavými kytarami už taky zazněl na koncertech. V titulce „Himaláje v nás“ zazní i akustické nástroje, kytara a tamburína. Moc se mi líbí předposlední „Zpověď“. Tahle skladba prostě šlape, má spád a tah na branku. A v podobném duchu začínají závěrečné „Masky“.

Musel bych být hluchý, kdyby se mi tvorba ABSOLUT DEAFERS nezamlouvala. Drobné výtky by se ale našly. Některé texty mi připadají dost šroubované, místy mi vadí jejich obsah v kontrastu  s používaným spisovným jazykem. Jinak hlásím: „U mě dobrý!“.

Jan Holý