Svátek heavy metalu se slavil v Městci Králové

Fenrir fest byl nefalšovanou oslavou poctivého heavy metalu, který mám tak rád.

V sobotu 10. června jsem zahájil moji osobní letošní festivalovou sezonu účastí na Fenrir festu na koupališti v Městci Králové na pomezí středních Čech a Královéhradeckého kraje. A taky z této lokality pocházela valná většina zúčastněných kapel. Oblast od Hradce Králové, přes Chlumec nad Cidlinou až ke Kolínu, Nymburku a Poděbradům je prostě heavy metalem doslova „prošpikovaná“. Platilo to před léty a platí to i dnes. Heavy metalových kapel je v tomto regionu skoro nepočítaně.

Velice šikovný areál koupaliště jako první přivítal kapelu Metanol z Hradce Králové. Jsou to mladí kluci, kteří hrají moderní rock/metal s četným využitím samplů. Není to úplně můj šálek kávy, ale jsem přesvědčený, že o této partě ještě uslyšíme. Hitový potenciál tady jednoznačně je. Metanol jsem viděl, v relativně krátké době, podruhé a některé refrény už jsem si pamatoval.

Pak vystoupil Roxor z Nymburka. Kluci publiku naservírovali směs oblíbených hitů. Jako první zazněl song „Správnej směr“. Nechyběl „Kazatel“ s divnou pověstí, „Příšera baskervilská“ nebo „Cesta do pekel“ dlážděná dobrými úmysly. Samotný závěr patřil hymně „Metal Heart“. A ocelové srdce měli v Městci asi všichni. Roxor potvrdil, kdo je tady „Železný král“. Roxor letos slaví 35 let od založení. Pánové, gratuluji. Personální změny kapelu nikdy moc neohrožovali a ta současná sestava je prostě sehraná.

Následovala novobydžovská madam „Alžběta“ se svým heavíkem, podpořeným výborným zpěvem démona Radka Řezníčka. Ta přehrála zásadní písně jako je například letitý „Svátek všech strašidel“ nebo o pár let mladší „Kopí osudu“. Samozřejmě nechyběla „Čachtická paní“. Prostě jedna pecka střídala druhou. Alžběta rozhodně nezklamala. O budoucnost této party opravdu nemám strach.

Hrací pořadové číslo čtyři měli pořádající vikingové z kapely Vanaheim z Chlumce nad Cidlinou. Severští mořeplavci vikingové a severovýchodních Čechy? Proč ne? Kluci mají tuto tématiku zmáknutou. Vikingy a drakary se to v jejich tvorbě jen hemží. Za branou zlatem kovanou je „Vanaheim“, jeden z devíti světů severské mytologie. Kapela hraje „pouhých“ pět let, ale má to grády. Z prověřených pecek nechyběl „Král Vikingů“ s „Křížem proti meči“ a „Valkýry“. Vanaheim v Městci pokřtil aktuální EP „Lokiho krev“. Kapela za pět let činnosti vystřídala tři zpěváky. Všechny tři jsem viděl naživo a všichni patří k opravdovým tahounům. „Lokiho krev“ pokřtil původní pěvec Radek Drobný se stávajícím zpěvákem Ondrou Markem. Ano, toho znáte z Roxoru. Ve Vanaheim v podstatě jen odhodil dioptrické brýle. Zpívá jako z partesu. Ondra totiž nahradil indisponovaného Miloše Koblmüllera, který bohužel zkolaboval po koncertu ve Velkých Svatoňovicích, který jsem shodou okolností také viděl. Snad se Milda zotaví, nic jiného mu nepřeju. A koncert dvoják se dvěma kapelami odehrál taky tlučmistr Libor Král, který kraluje z praktikáblu Alžbětě i Vanaheim. Pánoví, klobouk dolů. Zvládli jste to.

"V pondělí 12.6 ve 20 hodin spouští kapela dražbu ručně malovaných obrazů z posledního CD Amulet na podporu Miloše a jeho rodiny. Informace hledejte na FB profilu Vanaheim"

Potom přišla na řadu polská kapela As Night Falls z Katowic. Technická heavy power muzika se zpěvačkou. Kytarista hrál na sedmistrunku, basák měl šestistrunu, klávesák měl dva nástroje nad sebou. Muzikantsky hodně zajímavá záležitost, jen mi ke kapele neseděl zvuk. Zpěvačka byla příliš vytažená, zbytek kapely zněl uťáple. As Night Falls se označuje jako symfonický power metal podpořený zvukem kláves. Zpěvačka se líbila hlavně pánskému publiku. Řešili jsme totiž, jestli má pod tou kombinézou prádlo. Hihi, jsme to ale prasáci. Fakt jsem tuhle otázku odposlechnul v publiku. Samozřejmě to byla sranda.

Na samotný závěr přišli staří známí Rimortis z Poděbrad. U nás není asi lepší a známější heavy-speed kapela, která zpívá čistě česky. Nezakrývám, že mám Rimortis moc rád. Basák Vašek Mrzena táhne tuhle „bájnou holku“ už 25 let. A má štěstí na velmi šikovné spoluhráče. Někteří jsou o generaci mladší, ale jako celku to vůbec nevadí. Kapela v poslední době začíná své sety „Strážcem zámků“ a nejinak to bylo na městeckém koupališti. V rychlém sledu zazněly zásadní pecky „Deset kroků zpět“ nebo „Zvony fantazie“. Když na stejdži osaměl klávesák Jirka Vrba a zpěvák Jaromír Bartoš, bylo jasno, že jsme se ocitli „Pod gilotinou“. Tohle byla velká paráda! A aby těch dvojáků nebyl málo, Rimortis hráli v sobotu na dvou akcích, z Drahanovice u Olomouce to měli do Městce bezmála dvě stě kilometrů. Tomuhle říkám oddanost heavy metalu!

Fenrir fest se rozhodně vydařil, jen těch návštěvníků mohlo přijít víc. O jídlo a pití bylo postaráno, fronty byly minimální. Mobilní záchody byly čisté, pánové mohli oficiálně chodit za plentu k plotu do kopřiv. Prostě pohoda. Areál koupaliště má podle mě velký potenciál. Od města je to dostatečně daleko, takže by nemělo docházet k nějakému přehnanému rušení nočního klidu. V blízkém okolí se dá parkovat i stanovat. Ještě by se k oplocenému areálu mohl přidat kiosek na sousedním fotbalovém hřišti nebo kamenné záchody, které v areálu také jsou. A kdyby nebyl oplocený bazén, koupal by se tam jistě nejeden fanoušek. Za vedra koukat z vody na oblíbenou kapelu je prostě parádní zážitek.

Pro Rockpalace Honza Holý