Římané v čele s Marcem v Kutné Hoře

Koncert Marca Mendozy není nějaká lavina riffů, pyrotechniky, hromady předtočených základů a dalších efektů. Pokud čekáte toto, není jeho vystoupení úplně tím správným pro vás. Marco se spoluhráči Fabiem Cerronem a Pinem Libertim (oba jsou z Říma) pojali v Kutné Hoře svůj večer jako mejdan na vašich narozeninách. Jen se to liší v tom detailu, že vám všichni tři na tom mejdanu ukáží, proč mohou s kapelou jezdit po světě.

Už během zvukové zkoušky se Marco pozdravil u baru, kde si „ hrál “ chvilku se svým notebookem snad s každým, kdo vstoupil do sálu, i když oficiálně byl ještě vstup zakázán, ale naprosto v klidu zase všichni (až na mě) odešli čekat do předsálí.
Hosté Seven si zkoušku odbyli už před prvními příchozími a v pohodě propluli svým setem, ve kterém i dávali na výběr, jestli mají zahrát starší kus nebo něco z nové desky Mury. Bez kroužku nad u. Proč to tak je, vám řeknou sami na nějaké další akci. Nebudu prozrazovat. Když jsem Seven slyšel před několika lety jen instrumentálně, neuměl jsem tomu úplně přijít na chuť, ale tady, v čele se zpěvákem Jirkou Kombercem mi nescházelo nic. Sehraná kapela, nikdo po nikom nekoukal, co se to děje, pohoda.
Stejnou pohodu, s jakou se pohyboval prostorem na zvukovce Marco, si pak celá kapela přinesla na pódium na začátku svého setu. Marco si nenechal kazit náladu ani ve chvíli, kdy si snad čtyřikrát musel říkat o korekci zvuku. Nebylo to ale nic, co by zásadně kazilo večer. Jeho setlist obsahuje všechno možné a probrat se tím musíte sami.

Uslyšíte Thin Lizzy, prvky jazzu, hardrocku, možná i etna připomínajícího beatbox a k tomu s naprostým přehledem hranou basu, (včetně šestistrunné), Fabiovu kytaru a bicí Pina Libertiho. Tito dva dokonale doprovázeli Marca, přidali, když to bylo třeba, ubrali ve chvíli, kdy Marco větší část skladby předváděl takříkajíc „na hubu“ a k tomu sem tam sáhl na basu. Poté stačilo, aby Marco zvedl ruku, ukázal dva, tři a jelo se dál v hardrocku.
Svůj prostor, dostal i Fabio, představil vlastní tvorbu a pozval na své stránky. Pino měl stejnou možnost, ale jen si pochválil pobyt u nás s tím, že radši hraje. V téhle kapele nemá nějaké honění vlastního ega místo.
Během další skladby tohoto rockového mejdanu se šel Marco projít mezi lid, využil na to Lennonovu Give peace a chance. Zazpíval první větu refrénu a vyžadoval, aby ho dokončil ten, u koho zrovna stojí. Přitom stihl i selfie s ostatními a pomalu se vrátil na podium.

Jak jsem napsal na začátku. Na tomto koncertu nebudete skákat na stole, ale pokud si chcete poslechnout trio, které hraje „levou zadní“, běžte se podívat..

Pro Rockpalace Petr Kohoutek