Janota v Turnově

Jednoho krásného předvánočního podvečera, ulice pocukrovány a vločky zlehka poletující, ocitl jsem se v časoprostoru, tam kde se vše zpomalí a dává vám svobodněji dýchat, unášen a tou vlnou hnán do sousedního města, na nejen v hudební branži uznávaného Oldřicha Janotu. Branže jest hnusné slovo a já jistojistě myslel nekomerční směr, stejně tak jako před mnoha lety, kdy početná parta brodských floutků podnikala výpravy do okupantských kasáren, kde sídlil malý klubík a to právě v tomto městečku. Jako znalec všech těhle hudebních směrů, potetován motivy ďáblů a duchů, vyzbrojen trikem blackmetalové kapely Zlomor a pro nedostatek dlouhých vlasů, až po nos naraženou hučku, vydávám se na cestu vzpomínek, těšíc se na umělcovu přítomnost. Přes dřevěnou lávku, starým městem, kol Lennonovy zdi, vracím se do mladých let a mířím k faře církve husitské.

Máničky už tady postávají a jejich vousy, zdají se býti moudré. Leč už též žádný mladík, zdravím se s chlapci a v hlavě mi šrotuje… jsem tu správně ? Nervozita ze mě padá, jsem uvnitř a nálada je tu uvolněná, usměvavá, sváteční. V prostoru, kde se mísí vůně smrkových větví a plápolajících svíček, visí na zdi velký kříž a tak si raději bundu nesundávám. Do posledního místečka zaplněná tato svatá místnost, pomalinku vplouvá do úvodních nálad. Po první skladbě přichází rozpačitý potlesk a někde vně se ozývá, že v kostele se toto nesluší a balzámem pro mojí duši je tichost, která se mísí s příjemným ťukotem sladkého dřeva.

První set se skládá z aforismů rakousko- uherské šlechtičny českého původu Marie von Ebner Eschenbachové, respektive jejich překlady do angličtiny, zhudebněné v duchu Mothers of Ivention a jejich LP We are in it only for the money a sám Oldřich, se kterým jsem si párkrát psal, měl pocit, že těmi moudry na začátku lidi nějak zpražil, a pak to již nedokázal otočit….no možná pár kluků vousatých zaskočil, ale téměř devadesátiminutové vystoupení, nabídlo osvědčenou, do úmoru vybrnkávanou, Janotovskou notu samouků a právě v tom je Janota jedinečný. Nádherné skladby, doplněny violou Romany Šilhavé, rozesely husí kůži po tělech všech přítomných a u písňí, které jsem neznal, vykrystalizoval větší hitový potenciál. Však ať si každý vybere dle svého, ten svůj démant.

Na úplný konec s přáním hezkých svátků, přichází potlesk a rozzářené oči dávají najevo spokojenost a vděk. Pane Janoto, díky za krásný koncert i za dárek, nenásilně načasovaný a spjatý s Ježíškovskou atmosférou….moc si toho vážím.

Pro Rockpalace Havrďák.