rockpalace titulka 2018

Roxoru ke třicetinám gratuloval Iras a Seven

Potkali se u Kolína Roxor, Iras a Seven a byl z toho skvělý hudební zážitek. Nymburská heavy metalová kapela Roxor slaví 30 let a to je důvod k oslavě. Do skoro domovského Kolína přijeli také letitý Iras z Poděbrad a Seven z Českých Budějovic. Byl to náramný večírek.

Ale od začátku. Do Kolína jsme s manželkou přijeli s dostatečným předstihem, jak je naším zvykem. Socialistický kulturák, který hyzdí roh historického náměstí, je místem, kde se bigbítu daří také díky jeho řediteli Zdeňku Hejdukovi. Ten je totiž bigbíťák tělem i duší a daří se mu přenášet své hobby do praxe díky své práci.

No jo, to se tak někdo v Polabí má. U nás na východě Čech si o tomhle můžeme nechat jenom zdát. Míst, kde se pravidelně hrávalo, totiž stále ubývá. I když dobře vím, že na tom ještě nejsme tak zle, jako jiné regiony, kde se už nehraje skoro vůbec.
Při vstupu do sálu nás překvapilo, že zde skoro nikdo nebyl. Jen pár lidí a na pódiu ladila kapela Iras. Hned jsme potkali zpěváka Roxoru Ondru Marka, se kterým jsme se přivítali jako staří známí. Seven prý měli problém s dodávkou a uvázli někde na dálnici. Jejich vystoupení je v ohrožení.

P4211690
Před osmou hodinou se sál s přilehlým barem docela slušně zaplnil. Roxor rozbalil svůj shop, kde jsme nechali pár stovek. Holt, trička něco stojí a taky jsme potřebovali dárek pro dceru. Když jsme šli nákup uložit do auta, na schodišti jsme potkali Honzu Kirka Běhunka a jeho Seven. Popřáli jsme klukům, aby se jim koncert vydařil. Bylo 20 hodin a pár minut. Koncert už měl běžet. Za 20 minut nebylo o čem diskutovat. Seven začali hrát. Je to přece jenom rockenroll a není potřeba z toho dělat vědu.

Všechny tři kapely toho večera měly jedno společné. Jsou pokorné ke svým fanouškům a naprosto oddané heavy muzice. Kluci ze Seven děkovali fanouškům, že na ně počkali. Poděkovali za vřelé přijetí po každé skladbě. Zahráli 12 skladeb. Z nedávné desky Můry zazněl třeba titulní song. Došlo i na Vraha nebo baladu Jsi jediná. Ta je taky jediná v živém repertoáru Seven. Kluci si užívali přízně publika, radost z hraní z nich přímo tryskala. Kirk se v současné době obklopil mladými muzikanty, které doplňuje zkušený Jirka Kombi Komberec. Je to dobrý tah, společně jim to skvěle ladí. Závěrečný anglický zpívaný Lost hero potvrdil, že jde o letitý hit. Dokonce jsem si pamatoval refrén.

Radost z hraní čišela také z poděbradského Irasu. Tuhle kapelu mám hodně naposlouchanou z devadesátých let, kdy se ještě nahrávaly kazety na kazetu. Iras jsem tenkrát protočil snad několiksetkrát. Kořeny Irasu sahají až do roku 1983, to jsem ještě tahal kačera, ale už o pár let později jsem se začal zajímat o heavy muziku, takže sametová revoluce přinesla pro mé sluchovody doslova pastvu pro uši.
Iras se k hraní vrátil snad po dvaceti letech. Na klucích je vidět, že nikdo nemládneme, ale muzika tu zůstává. Svůj set odehráli jako za mlada. Moc se mi to líbilo. Zazněly většinou věci z letošního best of dvojcédé. Ale nechyběla ani zde nezaznamená hitovka „Sportu zdar“. Iras jsem viděl poprvé naživo a v podstatě jsem ani nikdy nedoufal, že k tomu dojde. Bylo to super. Z kapely vyloženě sálala pohoda a nekonečná pokora. Byla to velká pohoda. Určitě se na Iras ještě někdy vypravíme. Kapela přehrála jednu pecku za druhou. Nemohla chybět „hymna“ „Kladivo na čarodějnice“ nebo mnou velmi oblíbená „Vstupenka do pivního nebe“. To jsem zavzpomínal, jak jsem bezmála před dvacet lety chodil občas v poledne na jedno k okýnku k Myslivcovi. Tenkrát se nás tam občas s kolegy potkalo víc. Dnes už by to nešlo.

P4211785
Iras zahrál také opravdu staré skladby. „Mistr Jan“ vyšel dokonce v roce 1990 na vinylovém singlu spolu se „Saharou“. Obě skladby v Kolíně zazněly.

Oslavenci jménem Roxor, to je betonářská ocel se vším všudy. Už několikrát jsem napsal, že kluci dělají heavy metal od srdíčka a budu se opakovat. Kapela v Kolíně natáčela materiál pro nový videoklip. Třeba se tam někde uvidíme. Úvod patřil netradičně „Křížové výpravě“, pak zazněli další hity jako „Kazatel“, „Fata Morgana“ nebo „Virtual“. Když máš „Správnej směr“ tak najdeš i „Cestu do pekel“. Po baladě „Zastavte čas“, kterou s Ondrou Markem tradičně zpívala Lucka Třešňáková, následoval křest výběrového double LP, které Roxor vyslal do světa v letošním roce. Nádherně zpracovaná vinylová verze s luxusní výbavou. Nic víc k tomu říct nemohu, snad jen, že tahle deska se fakt povedla. Kmotrem alba byl zpěvák Irasu Ben Bártl, Honza Kirk Běhunek ze Seven a David Krédl z Rádia Beat. Ten naprosto zboural sál hláškou o svém přirození. A měl pravdu, rockeři fakt nestárnou.

Potom se na pódiu objevila úplně první sestava Roxoru se zpěvákem Radkem Vaníčkem, basákem Karlem Němečkem a klávesákem Tomášem Matějkou, za bicími seděl tlučmistr Honza Severa. Jen kytarové duo Dan Reissaus a Michal Žáža jsou snad nesmrtelní, ti totiž káru Roxoru ženou stále dál. V aktuální sestavě zpívá skvělý Ondra Marek a na bicí hraje Jula Botoš. Všichni „kluci roxoří“ si zaslouží velký obdiv. Stará sestava hrála jako za mladých let. Věk muzikantů nebyl vůbec znát. Své nástroje stále ovládají. Třeba Honza do bubnů mlátil tak, až mu padal činel. Stále je to velký šoumen. Prastará sestava zahrála pecky jako „Alkohol“, „Arizona zlatá“ nebo „Příšera baskervilská“, v původním znění se také objevila balada „S puškou v řadě stát“.

Výroční koncert se protáhl až do půl druhé. V závěru už sice sál trošku prořídnul, fanoušci totiž měli v sobotním vedru docela pěknou žízeň. Zazněla také novinka „Čert tě vem“. Úplný konec patřil rundě s Lemmym, tedy písni „Než skončí show“, která dala název výročnímu CD a LP. A úplně poslední bylo metalové srdce „Metal Heart“. Parádní heavymetalová jízda se vším všudy. Pánové a dámo, přeju Roxoru další plodná léta. Určitě jsme se neviděli naposledy. Moc rádi si Roxor zopáknem.

Pro Rockpalace Honza Holý