Žít svůj sen – Dymytry

Žít svůj sen, s tímto sloganem můžu dnes klidně začít dnešní report. Když před 15ti roky Jirka Urban ml. přeformoval tehdejší Adrian na nynější Dymytry myslím, že ani jemu se nesnilo o triumfu, kterému se jemu, a jeho kapele dostalo na včerejší zastávce v Praze. Malá sportovní hala se stala svědkem další zastávky v dlouhé šňůře koncertů kapely Dymytry. A nápisy hlásají VYPRODÁNO!!

Krátce po 17té hodině vcházíme do Malé sportovní haly na Pražském výstavišti. Okolo nás ještě duní Matějská pouť, ale postávajících skupin rockových fanoušků si nelze nevšimnou. Míříme ke vchodu pro akreditaci a před 18.tou hodinu jsme v sále. Pohled dolu na plochu je víc než impozantní. Obří podium s výběhy v podobě dvou „kusadel“ zasahují daleko do prostoru určeném divákům. Jistě nabídne netradiční podívanou a lidem v prostoru mezi nimi blízký kontakt s kapelou. Právě doznívá zvukovka Hämatom a do haly vbíhají první šťastlivci a zabírají si místo mezi výběhy přímo před kapelou.

Hala se plní hodně rychle. Stánky s občerstvením jsou v obležení, stejně jako stánky s „merchem“ kapely, kterých je několik. Nikde se ale netvoří fronty a každý je obsloužen během několika minut. Vzhledem k monstrum akci odpadají pro tentokrát autogramiády.
19:15 rozhlížím se po natřískané hale, plocha i ochozy jsou naprosto nacpané. Jak se dozvídáme, je tu 4000 diváků! Vzpomínám na jeden koncert Dymytry v Nepomuku z počátků kapely, kdy se muzikanti ještě skoro stydlivě houfovali okolo své dodávky a dnes tu prožívají neuvěřitelný triumf. Mají plnou halu a je to jen a jen jejich obecenstvo. Na další vzpomínky a rozjímání však není už čas. Hala potemní a přicházejí Jerem.I. Přiznám se, že jejich muzice moc nerozumím, slyším je už po třetí, ale stále netuším kam je zařadit. Každopádně jde o zkušené a dobré muzikanty, ale každému co jeho jest. Ohlasy lidí jsou vlažné, snad jen při závěrečném tradičním fotografování se zvedne více rukou, dnes se čeká na jinou ligu.

Hämatom nastupují přesně na čas. Již v Plzni se ze mne stal jejich fanoušek a na jejich set se těším. Oproti koncertu v Plzni si kapela zvolila ještě atraktivnější začátek. Zpěvák Nord si úvod odzpívá v kleci, kterou pak za sršení jisker opouští. Nastává pořádný rockový cirkus, ve kterém létají gejzíry jisker a bouchají petardy. Nechybí ani oblíbené číslo s dělem, které za patřičného rámusu a světelných efektů vystřeluje trička kapely mezi lidi. Němčina je tvrdý jazyk, ale k muzice Hämatom sedne. Pravda, občas Nord používá i česká slovíčka. Hlasivky nešetří, tak by mě zajímalo, jak se mu mluví po koncertě. Stejně tak muzikanti odváděli výborný výkon a ovace lidí si opravdu zasloužili. Za mne to mají Hämatom za jedna se sluníčkem. Opravdu jsem se hodně bavil!

Technici připravují stage na příchod Dymytry. Sleduju plochu pod sebou, jablko by opravdu nepropadlo, skupinka chlapců pode mnou skanduje Dymytry – Dymytry a všímám si rodinky „Dymytráků“ s malým „Dymytráčkem“ s maskou a dětským mikrofonkem. Oblečením a maskou podoba s Protheem opravdu nezaměnitelná včetně všech řetězů a řetízků, nášivek. Začíná hrát Alice Cooper – Hey Stupid. Opět podupává celá hala, hala zhasíná, nastává neuvěřitelný řev a intro oznamuje, že přichází králové dnešního večera Dymytry. Večera, který patří jen a jen jim. Začínají Ne nikdy! a hala se v refrénech automaticky ihned přidává.

Psát o hudebních výkonech je nošení dříví do lesa. Věrni zůstaneme je další peckou, kterou hrnou Dymytry do mnoha tisícového davu a k refrénu se opět přidá celá hala. Mildor bubnuje na mobilní plošině za ním je obří plachta, která slibuje další tajemství dnešního večera. Z pekla… Intro a muzikanti odchází, ve tmě technici odvážejí bicí….Psal se rok 1888, v průběhu dvou měsíců bylo v chudinské čtvrti Londýna brutálně zavražděno pět prostitutek způsobem…. Protheus zpívá úvodní part, zazní exploze a plachta, která zakrývala zadní část stage padá dolů a podium k Monstrum se nám odhaluje v celé parádě a velikosti! Po malém šoku řve hala nadšením.

 

Fantastická atmosféra zcela pohlcuje každého. S nadějí zpívají všichni kolem nás už od začátku. Děti, mládež, slečny, dámy i pánové – není zde rozdílu, zde zpíva Dymytry rodina. Zpívají, křepčí, skáčou…Muzikanti se pohybují z jedné strany pódia na druhou a atmosféru dobarvují divoké kužele pestrobarevných světel, které šlehají nejen stage, ale i hlavy a ruce fanoušků. Dýmem a vizuálními efekty se dnes opravdu nešetří. Z podia vystřelují plameny do výše takovou intenzitou, až jejich závan tepla dorazí i k nám. Masa pod námi se pohybuje do rytmu hudby jako jeden muž. Rockový dav se stává součástí koncertu a atmosféra strhává hranice kapela/ divák. Opravdu zpívají všichni a všechno. Tady slova Dymytry rodina není klišé. Od caparta po mládež, lidé středního věku až po padesátníky. Všichni hopsají, skáčou a fantasticky se baví, stejně jako my.

Kapela odchází po druhé a na velkém plátně se objevuje oblíbený a sympatický moderátor Saša Hemala, který nás provede krátkým videodokumentem o Dymytry. A začínáme čím jiným než tím, kdo stál u zrodu Dymytry – Jirka Dymo Urban o patnáct let mladším a pomalu projíždíme celou historii kapely a všechny její důležité mezníky, až nás Saša Hemala dostává na dnešní výroční koncert. Jak jsme se dozvěděli, dnešní podium je to největší, co kdy v Malé sportovní hale stálo…

Gorgyho nástup a máme tu Sedmero krkavců…další vrchol přichází s pozváním hosta. Jirka Urban starší, člověk, který kdysi dávno v našem hudebním pravěku společně s muzikanty z Arakain ukazoval jako maják ve tmě hudební cestu se jménem heavy metal a vyšlapali ji i ostatním kapelám a nesmazatelně je zapsán v knize heavy metalu. Vždyť kolik kapel se dnes hlásí k odkazu Arakain asi nikdo nezpočítá. ..Nemusíš hochu se vůbec bát, nemusíš ze mě mít strach, povím ti dříve, než půjdeš spát, co psáno je ve hvězdách….zní po celé hale z tisíců hrdel. Máme kliku, duo Urban & Urban je na naší straně stage a užívají si to oba. Dvě generace muzikantů, dvě generace, které učarovala rocková hudba. Táta Urban má být na co pyšný, když vidí davy v hale, která je naplněná až ke vstupu! Davy, které přišly na kapelu jeho syna.

Co by to bylo za koncert Dymytry, aniž by Mildor předvedl své umění. Dnes to podpořil ještě mohutný hydraulický zvedák, který pomalu zvedá celou plošinu s artilérií bicích do výše. Dav je u vytržení a to nejen z podívané, která se nabízí, ale i Mildora. Tady už slova chybí na to, co předvádí. Ne nadarmo jeho jméno hodně znamená v hudební branži mimo naše hranice.

Ocelová parta.. .Práááááááááááááásk…do vzduchu je z obou stran obřího vystřeleno tisíce barevných konfet, které se jako pestrý koberec hadů pomalu snášejí na hlavy fanoušků, vlnící se rozvířeným vzduchem a čtyři děla nekonečně chrlí myriádu drobných papírů, které se v hustém, papírovém dešti „prší“ na naše hlavy hlavy. A v celém tom vizuálním rockovém pekle se pohybují muzikanti, kteří si dnešní večer užívají stejně jako my. Poslední tóny a konec….

Že bude přídavek bylo víc než jisté, ale to co přišlo nečekal asi nikdo. Na podium usedají Protheus a Dymo a skladba Žít svůj sen dnes potrhuje triumf dnešního večera. Oni ho opravdu žijí, prožívají to, o čem sní snad každý muzikant, který vezme do ruky kytaru. Hrát pro lidi, hrát pro davy lidí.Kouzlo skladby umocňují tisíce zapálených zapalovačů a rozsvícených telefonů, které rozsvítí celou halu. Přenádherná atmosféra a pohled na tisíce světýlek pod námi vehnalo slzy do očí paní vedle nás a jak se rozhlížím, není sama…

Strážná věž udělá tečku za dnešním večerem. Na podium dostane i malý „Dymytráček“, který zdárně celý koncert imituje s dětským mikrofonem Protheuse a je nepřehlédnutelný. Následně pozvala kapela k sobě všechny, kteří dnes přišli s maskou na obličeji…
Sečteno potrženo, viděli jsme nevídané, podpořené fantastickým zvukem a výkonem všech muzikantů a odnášíme se zážitek, na který opravdu nezapomeneme. Dymo a spol… Děkujeme, že jsme mohli dnešní večer být s vámi a myslím, že pohled mezi nás vám ukázal, že stojíte na správné cestě a vaše oběti, které jste museli přinést, než jste se „doklopýtali“ k dnešnímu večeru nebyly zbytečné a marné. Je třeba smeknout i nad faktem, že se kapele nepovedlo naplnit halu ojedinělým koncertem, ale v půlce tažení napříč republikou a nota bene…pár měsíců po tom, co jedno veleúspěšné turné dokončila. Dymytry prostě jednou…S nadějí…………….

použitá videa: zdroj Youtube - fanouškové Dymytry