Galavečer hudby, Brno, Melodka 15.1.2022

V Brně se letos v sobotu 15.1. konalo v rockovém hudebním klubu Melodka po dvou letech zase oblíbené setkání místních muzikantů rock/metalové muziky s jejich příznivci. Když jsem se dověděl, že zde má zahrát i moje nejoblíbenější česká metalová kapela Eagleheart, tak jsem si tuto akci samozřejmě nemohl nechat ujít a vydal jsem se opět do Brna na 120 km dlouhou cestu z našeho městečka.

Jako první kapela zahrála YbCA se dvěma kytaristy, baskytaristou, bubeníkem a sólovým zpěvákem Mírou Horejskem. Tato brněnská rock'n'rollová "loupežnická perla Evropy" baví diváky nejen svojí muzikou a písněmi s vtipnými texty, ale taky svým vystupováním na koncertech a zjevem muzikantů s nalepenými mohutnými divokými vousy, za které by se nemusel stydět ani rozzuřený Rumcajs. V průběhu koncertu si frontman Míra zazpíval jednu píseň i se svojí dcerou Erikou, což bylo zajímavým zpestřením koncertu. Ve druhé polovině vystoupení zazpívali dva další zpěváci, když Míru vystřídal jiný dlouholetý člen bandu a nakonec se na postu zpěváka objevil další fousatý loupežník Honzík s brýlemi, přičemž poslední část koncertu odzpívali oba zpěváci spolu. Kapela zahrála svoje největší hity ze dvou alb Loupežníci a Voholte je!!! , takže se band předvedl svojí vlastní tvorbou aniž by hrál cover verze známých hitů jiných kapel. YbCA je podobně zábavná kapela jako populární Walda Gang, na rozdíl od kterého hraje metalovou muziku a pořádně to tento večer v Melodce rozjela, za což sklidila aplaus zcela zaplněného klubu. Mně osobně jenom trochu vadila na zvuku kapely slabě znějící kytara v sólech, což je ale častá slabost rock/metalových kapel hrajících se dvěma kytarami a v případě takového bandu, jako je YbCA, to nepředstavuje žádný problém. Každopádně je takováto dobře diváky bavící metalová kapela výborným zpestřením každého rockfestu a určitě by měla vystupovat a bavit fandy metalové muziky v klubech i na venkovních akcích co nejčastěji.

Jako druhý v pořadí zahrál na tomto Galavečeru hudby v Melodce brněnský powermetalový band Eagleheart, přesněji řečeno jen jeho dva hlavní členové, zpěvák, skladatel a kytarista Michal Kůs se sólovým kytaristou Jiřím Hábem, který je známý ze svého působení v legendární blackmetalové kapele Root. Oba dva patří ke špičce českých metalových kytaristů a pracují taky profesionálně pro renomovaného výrobce elektrických kytar Ibanez. Kapela Eagleheart nemá nyní bohužel stálého bubeníka, protože výborný Patrik Macháček studuje na hudební škole v Londýně. Michal s Jirkou si s tím však poradili a zahráli hity Eagleheartu na svoje elektrické kytary Ibanez za doprovodu sampleru nebo jen s akustickým kytarami bez dalších nástrojů, přičemž je Michal kromě své excelentní hry na kytaru taky dobrým zpěvákem, takže dokáže výjimečně nahradit stálého člena bandu, sólového zpěváka Romana Sáčka, i když tím pádem chybí parádní sborové vokály, kterými je Eagleheart pověstný. To nejlepší z vystoupení Eagleheart přišlo na závěr, když jednu ze svých nejlepších skladeb z posledního alba Reverse zahráli ve třech s bubeníkem bandu YbCA, který kdysi v Eagleheart hrával. Stálo určitě za to vidět vystoupení Eagleheart i v maximálně redukované sestavě, ale já jsem si nostalgicky vzpomněl na poslední koncert Eagleheart někdy před třemi lety v Melodce, kde hráli v plné sestavě ještě naposledy s původním výborným slovenským kytaristou Michalem Jankuliakem, který s Eagleheart nahrál dvě nejlepší alba této kapely, přičemž od vydání toho posledního Reverse už letos uplyne dlouhých pět let. Přeji Michalovi Kůsovi s Jiřím Hábem a Romanem Sáčkem, aby se jim co nejdříve podařilo najít stálého bubeníka a Eagleheart vystupoval co nejčastěji, ať už v klubech nebo na letních rockfestech. Taková výborná power metalová kapela, jako je Eagleheart, je v českém prostředí jedinečná.

Po Eagleheart došlo v letošním brněnském Galavečeru v Melodce ke změně hudebního stylu, kterou představovala kapela Rosa Nocturna s výbornou charismatickou zpěvačkou Viktorií Surmovou, zpěvákem Mathiasem Novakem, dvěma kytaristy, basistou a bubeníkem. Tato kapela hraje převážně folk metal a její zaměření bylo podtrženo tím, že kytaristé odehráli celý koncert na akustické kytary. Trochu mi na jejich koncertě chyběla druhá zpěvačka Aneta Zatočilová, se kterou jsem viděl tuto kapelu hrát loni v brněnském rockovém pekle v klubu M13, kde hráli oba kytaristé na elektrické nástroje, což mě uspokojilo víc. Folk metal není podobně jako folk či country rock zrovna můj šálek kávy a cíleně jej nesleduji, ale takováto muzika je jistě dobrým zpestřením každého rockfestu, nicméně v klubovém prostředí se určitě nejvíc hodí do hudebních akcí věnovaných tomuto hudebnímu stylu. Osobně si myslím, že by se folk metal měl hrát, kromě elektrických nástrojů a akustických kytar, i s klasickými hudebními nástroji jako jsou housle, flétna, akordeon nebo třeba dudy, které mj. používá na svých koncertech známá a úspěšná ruská Arkona. Rosa Nocturna je určitě výborná kapela, ale co se týká folk metalu, tak mě osobně více zaujali novojičínští Emerald Shine, jejichž zpěvačka hraje navíc na flétnu a druhá zpěvačka na housle. Zvláštností Emerald Shine je, že jejich zpěvák hraje na harfu, což zvuk kapely výrazným způsobem obzvláštňuje, i když tento harfenista zpívá jenom growlem. Emerald Shine měli předloni v Melodce úspěšný koncert na minifestu Femme Fatale.

Na závěr letošního Galavečera rock/metalové hudby v Brně v Melodce zahrála kapela Divá Bára se dvěma kytaristy, baskytaristou, bubeníkem a výborně zpívajícím frontmanem Vlastou Xichtem Hemzalem. Zaujal mě kytarista Daniel Polák, který odehrál jedno svoje výborné sólo dole pod pódiem mezi publikem a naštěstí se během skladby zase úspěšně vrátil na pódium. Tato kapela předvedla perfektní metalový rock'n'roll ve stylu slavných australských AC/DC, kteří Divou Báru nejvíc ovlivnili. Její koncert končil až pozdě po půlnoci a každý fanda tohoto rock/metalového žánru musí být hudbou této kapely nadšený, my ostatní se na koncertu Divé Báry určitě taky vždycky dobře pobavíme.

Letošní Galavečer hudby v Melodce se vydařil, o což se zasloužili všechni muzikanti a zpěváci, místní zvukař a osvětlovač i výborný moderátor Petr Korál, který fundovaně celým večerem provázel.
Sympatické a pozitivní bylo zařazení tomboly do programu večera, ve které bylo vylosováno několik výherců podle čísel jejich vstupenek. Součástí každé takové klubové akce je i nabídka občerstvení, která je tradičně v Melodce velmi dobrá, i když zde čepované Starobrno nepatří k mým nejoblíbenějším pivům, ale naštěstí se zde čepují taky dobré ležáky a pro milovníky sladkého piva i to pšeničné. Nejvíce oceňuji zdejší širokou nabídku kvalitního tvrdého alkoholu a to, že je zde k dostání mezi nealkoholickými nápoji i dobré neochucené pivo pro řidiče a abstinenty. Melodka byla tento večer zaplněna maximálně povoleným počtem návštěvníků a v provozu musely být oba zdejší barové pulty.
Doufám, že tradice této brněnské hudební akce v Melodce bude po loňské přestávce vynucené covidem pokračovat i v dalších letech.

Pro Rockpalace Honza Kubín, 16.1.2022