Soutěživost nebo závist?? Aneb v rybníčku všechny ryby být nemohou!!
Pamatuji si, jak jsem sportoval. Judo byl tak trochu jiný sport, ale kromě toho, že jsme se učili chvaty a různé techniky boje, tak nás tam učili úctě k soupeři – tedy kromě jiného. Před každým zápasem se svému soupeři pokloníte a po zápase mu podáte ruku. Pokud to neuděláte, můžete být dokonce diskvalifikováni. Líbil se mi ten morální kodex, který byl součástí výuky juda a posléze to člověk bral jako samozřejmost a dostal to do krve...či do srdce, chcete li. Byla v tom upřímnost, respekt, pokora a úcta.
V tom našem malém rockovém českém rybníčku je poměrně dost kapel a morální kodex to zdaleka nemá. Kapely se poplácávají po zádech, usmívají se, pijou spolu pivo, jezdí spolu koncerty a vše se může zdát na první pohled jako ta správná idylka. Ale není. Zvláště v poslední době se dějí věci, nad kterými rozum zůstává stát. Muzikanti se soudí o skladby, loga, texty a čertví o co ještě všechno…to vše bublá pod povrchem, ale už i nad povrchem, závist, pomluvy – boj. O nestrannosti médií se vůbec nedá mluvit. Jedna kapela neposlouchá tu druhou a radši posedává někde zašitá a naprostou většinu zajímá jen produkce té jeho kapely...málokdo už umí skutečně podpořit a ocenit svého „soupeře“ a projevit úctu a respekt, cédečka kapel slouží v lepším případě jako kukátko na dveřích nebo končí zapomenuté v kastlíku auta nebo se zapomenou rovnou tam, kde jsme je obdrželi. Po koncertě se všichni obejmou a vyfotí a tlemí se do objektivů na důkaz toho, jak je vše ok...Ano potkal jsem pár vyjímek a je to fajn, když člověk zjistí, že ještě pár „judistů“ mezi rockery je. Bohužel je to jen kapička v moři.
Pokrytectví, závist, absence sebereflexe, ješitnost…to jsou vlastnosti doby a není možná divu, že to prosáklo i do muzikantské branže. Přiznávám, že také nejsem v tomto zcela košér, ale přísahám bohu, že se snažím. Tak co kdybychom to zkusili všichni. Vždyť rocková muzika pro nás vždycky měla být oázou svobody, čestnosti, drsné laskavosti a velkorysosti. Nebo se pletu??? Byl jsem ještě kluk, když jsem začínal v judu, dlouho jsem na žíněnce nestál…
Stávám nyní na podiu a chtěl bych, aby se mi zase soupeř poklonil a podal mi ruku, tak jak to udělám i já.