Růžový palouček, ba i o té veliké popravě Léta páně 1621.

Znojemská hudební skupina Lucrezia Borgia a Brněnská společnost anamax se už po deváté schází na společném projektu. Chcete znát název? Tady je. Růžový palouček, ba i o té veliké popravě Léta páně 1621.
Každým rokem, po kolikáté už vlastně, si Lucrezia Borgia vybírá jedno z význačných kulatých výročí daného roku. A které téma by mohlo být pro soubor, zaobírající se přes 20 let historickými náměty pro své písně, letos žhavější než…
No jasně, 400. výročí popravy sedmadvaceti českých panů, rytířů a měšťanů, kterážto proběhla v režii pražského kata Jana Mydláře 21. června 1621. Tedy téměř na chlup stejně jako první klapka našeho hudebního videoklipu. Ta padla 20. června, jenom o 400 let později. Tak, zajímavé téma bychom měli. No, a pokud v osobě kameramana Miloslava Boušky, jinak ředitele, jednatele a vlastně tváře společnosti anamax, seženete spřízněnou duši, co vám brání v realizaci jakkoli náročné látky.
Jasně potřebujete herce, v daném případě, mnoho, velmi mnoho herců. Chcete popravovat, chcete odsouzence, nějaké ty provládní jednotky, dav natěšený na krvavé divadlo. Asi to máme nahoře zadobře, ale i tady jsme uspěli. Ve finále nás bylo se štábem něco kolem 100. A v těch příšerných tropických vedrech. Tak to klobouk dolů. Někteří to s námi dávali opakovaně i ve více natáčecích dnech. Tady tedy musím hluboce smeknout před všemi těmi, před i za kamerou, protože to všichni dávali s ohromným nasazením. A když k tomu připočtete produkci s rozpočtem, na kterém není pranic k chlubení, ubíjející horko, protivného režiséra a kameramana. Tak teda ještě jednou opakuji to s tím kloboukem.
Ještě slovíčko k naší dramaturgii popravy. Tenkrát jich popravovali 27. A divadlo trvalo celý den od časného rána. My popravili odsouzenců pouze šest. I tak, dejte všechno do tříminutové písně. Nevešlo se. A nepoužít, škoda. Tak jsme rovnou natočili, v uvozovkách i druhý díl. A popravené spravedlivě do obou, rozdělili. Tudíž Milan Schelinger v titulní písni Růžový palouček...aha, to jsem vlastně ještě neřekl. Role veleváženého pěveckého hosta v titulní písni se ujímá Milan Schelinger a pěveckým taktéž veleváženým hostem druhým, v písni titulkové, krom toho, že ztvárňuje našeho klipového kata Mydláře je Jirka Zonyga. A protože zprávu píšeme pro Rockpalace, není možné se nezmínit. Vyjma té spousty účinkujících z různých divadelních, šermířských spolků a kompanií se před kamerou proběhl, byť jenom mihnul i Sváťa Šváb frontman skupiny Totální nasazení a Deratizéři. Najdete ho?
Nuž a kdeže jsme to vlastně popravovali my? Staromák jsme si vytvořili na znojemském hradě. Takže tak. Dílo je konečně na světě. A nám nezbývá, než všem milovníkům historie, příznivcům skupiny Lucrezia Borgia, Milana Schelingera, Jirky Zonygy a všem těm, které stále ještě baví muzika rocková i ta nerocková, popřát „ostrý obraz a dobrý zvuk“.