(Ne)zapomenuté kapely- SANTA ZUZANA (Petr Piko Bušek)

  • Číst 6468 krát

V seriálu (Ne)zapomenuté kapely se budeme vydávat na cestu do nepříliš dávné historie a odkryjeme příběhy kapel, které se sice nedočkaly dlouholeté a stabilní kariéry, ale i tak si v době svého působení dokázaly získat pozornost. Tento seriál nás zavede do méně známých, ale třeba o to zajímavějších zákoutí hudební scény. Na tuto cestu se vždy vypravíme s výrazným členem dané kapely.

Skupina SANTA ZUZANA na mě kdysi zničehonic vyskočila z pořadu Rock Time na Českém rozhlase Plzeň. A hned mě zaujala, takže nedlouho poté jsem měl celé album, které mě provázelo v autorádiu dlouhými cestami na vojnu. K rozhovoru a k zavzpomínání s časovým odstupem jsem si tentokrát pozval kytaristu a zpěváka Petra Piko Buška. 

Ahoj Petře, začneme pěkně od začátku. Takže bych se tě zeptal na tvé hudební začátky, klidně to vezmi od dětství až do doby, kdy jsi došel k názoru, že by byl dobrý nápad postavit se na pódium s kytarou.
Ahoj, když to chceš opravdu od začátku, tak vím z vyprávění rodičů, že jsem už od malička furt někde postával na vyvýšených místech, třeba na složeném dřevě, v ruce měl nějakou násadu jako kytaru a hulákal do dáli nějaký nesmysly. První kytaru jsem dostal od dědy k Vánocům někdy v šesti letech, byla to samozřejmě nějaká levná akustika. Náznak první kapely přišel někdy na základní škole v osmé třídě v Nýrsku, kde jsme se scházeli ve vojenském bunkru v lese a jakoby hráli kapely, co jsme tenkrát poslouchali, byl to hlavě metal. Potom někdy ve čtrnácti letech na střední v Plzni přišlo období punku a různých kapel, ve kterých se střídaly spousty muzikantů a které nikdy nikde nevystoupily. Zároveň s tím ale vznikla v Nýrsku kapela Decept, kde jsme hráli rock a songy od kapel jako Olympic, Katapult, Odyssea, Pohoda nebo Kečup, a vznikla i spousta autorských písní. Nahráli jsme demokazetu Abstinence a vystupovali celkem často, například i jako předskokan tehdy v západních Čechách velmi oblíbené kapely Kečup. Zajímavostí je, že když proběhlo naše první vystoupení, bylo nám patnáct let.

Když jsem viděl nějaké vaše staré video ze zkušebny, je mi odpověď na tuto otázku celkem jasná, ale přesto. Jak napadlo kluky z Nýrska založit kapelu? A kde se vzal název SANTA ZUZANA?
Santa Zuzana vznikla právě z Deceptu, který se rozpadl, protože jsme museli jít na vojnu. Byla to v podstatě stejná sestava muzikantů až na pár změn. Ještě než jsme se dali po vojně dohromady, tak kluci byli na dovolené ve Španělsku (já tam tenkrát nebyl) v letovisku s názvem Santa Susanna, a když se vrátili, tak přišli s tím, že by to byl „dobrej název pro kapelu“. Trochu jsme ho počeštili a bylo vymalováno. Navíc v Bibli je krásný příběh o svaté Zuzaně, doporučuju přečíst :-)

V jakém období kapela působila a co všechno má za sebou po stránce studiových nahrávek i živých koncertů? Jaké publikum na vás chodilo? Stejní bigbíťáci jako na o generaci starší kapely, nebo spíše mladší?
Hráli jsme od začátku roku 1996 do července 2000. Studiová nahrávka je pouze jedna s názvem Frfleny, a to ze studia Citron. Myslím, že na nás chodili stejní bigbítáci jako na jiné kapely, ale našly se i spousty mladších, tenkrát s námi starých fanoušků, takže vlastně naši kamarádi.                                                                                                             

Jakou muziku jste chtěli hrát? Já při poslechu zaznamenal docela zajímavý kontrast mezi typickou pubertální lyrikou v textech a schopností hrát docela zostra.  Z tohoto pohledu mě zajímá i to, jestli bylo víc fanoušků nebo fanynek.
To byla docela zajímavá situace, snažili jsme se od začátku hrát spíše tvrdší rock až metal, ale postupem času jsme zvolnili a složili i nějaké pomalejší skladby. A v tom jsme začali točit desku. Takže jsme byli celkem vyhraní z toho metalu a skladby na Frflenách se nám hrály v tu dobu docela zlehka. Taky díky tomu bylo album natočeno celé za 10 dní. Fanoušci i fanynky byli tak nějak půl na půl. V našem metalovém období samozřejmě bylo víc mužského obecenstva, ale tím, jak jsme zvolnili, tak začaly chodit i holky, to se nám v našich letech samozřejmě líbilo :-)

Jak se to stalo, že mladá kapela z Klatovska měla svého času docela slušně zaplněný rozpis a odkudsi od Šumavy jezdila hrát třeba až do Chotíkova na sever od Plzně? Jakým způsobem jste domlouvali akce?
Hodně se to rozjelo tím, jak jsme hráli ty předkapely, sbírali kontakty, pozvali pár pořadatelů na panáka, vyměnili si čísla a hodně nám pomohlo, že se vždycky našel nějaký kamarád, který nám dělal jakoby manažera, který prostě jen telefonoval, zvedal hovory, staral se o propagaci apod …

415291755 354352744189768 521979170164212510 n

A otázka položená s nemenší závistí než ta předchozí. Jak se regionální kapela dostala k tomu, že nahrála album až v Ostravě v celkem věhlasném studiu Citron?
No to se pojí s tou předchozí odpovědí. Tím, jak se hodně hrálo, tak zbývaly i nějaké peníze, které jsme mohli použít na natočení alba. Taky se našlo pár nýrských firem, které nám přispěly jako sponzoři. Můžu říct, že to byl pro nás, tenkrát teenagery, zážitek. Profesionální studio, kde nahrávaly v té době největší tuzemské kapely, ještě k tomu jsme to točili s Petrem Slezákem, který je opravdový mistr svého oboru, o tom všem se nám ani nesnilo. A jsem rád, protože dodnes, když si tu nahrávku pustím, tak není za co se zvukově stydět, i po těch letech to má super sound.

Kteří muzikanti SANTA ZUZANOU prošli? A kde jsou dnes muzikantsky aktivní?
Kromě mě byl v kapele basák Václav Hynčík, který působí v kapele Smash, bubeník Radim Šulan, kterého můžete znát například z kapely Chai, teď už se hudbě  nevěnuje anebo o tom nevím, kytarista Martin Drábek, který bydlí v současnosti v Kanadě, ten s námi třemi nahrál album Frfleny. Potom se k nám přidal kytarista a zpěvák Petr Slavík, který teď působí v kapele Mash, a úplně na začátku s námi zakládal kapelu Petr Chaos Křepel, ale ten s námi byl opravdu jen krátce, postupem času se změnil ve zvukaře.

Na dálku z druhého konce Plzeňska na mě SANTA ZUZANA působila jako kapela, která má našlápnuto k zajímavé budoucnosti. Proč místo toho kapela skončila?
To je dobrá otázka, v podstatě nevím. Byla to hrozně turbulentní doba, připadá mi, že co se tenkrát stalo za rok, se dnes stane za deset let. Byli jsme mladí, našli si holky, dnes manželky, na hudbu nebylo tolik času a nějak jsme nedokázali vydržet a počkat na lepší časy. Všechno se řešilo horkou hlavou a okamžitě.

Jak vidíš tehdejší potenciál kapely nyní s časovým odstupem? Mohla se prosadit více? Co jí k tomu chybělo?
Myslím si, že určitě! Byli jsme fakt jako rodina, slavili jsme spolu silvestry, narozeniny, dovolené a to se do té hudby promítne. Kdybychom vydrželi, určitě by se o nás ještě mluvilo.

Ty teď působíš ve skupině UKRADENÝ VJECY, která se, jak už název napovídá, specializuje na převzatý repertoár. Můžeš nám i tuto kapelu trochu představit?
Tak Ukradenky vznikly jako velká sranda na pár let, pro několik muzikantů, co zrovna neměli do čeho píchnout. Je až neuvěřitelné, že letos oslavíme dvacáté narozeniny. Tak nějak lidi chodili, léta běžela a najednou je tu dvacítka. Tímto bych chtěl čtenáře pozvat na náš narozeninový koncert na klatovském náměstí 7. 9. 2024. Jsme kapela, co hraje převzatý repertoár od tuzemských rockových kapel, které jsou nejvýše na pomyslném žebříčku popularity.

Nechybí ti trochu to kouzlo hraní vlastních písní?
Jo i ne, má to svoje výhody, každý ví, co hrát, nemusíš ve zkušebně trávit několik zkoušek, než vytvoříš vlastní věc, nemusíš platit studia a hlavně začneš hrát a lidi se baví od začátku do konce, protože všechno znají. Dali jsme s Ukradenkama lidem jen to, co chtějí. Každý z nás hrál dříve v nějaké autorské kapele, ale abychom dostali lidi na parket, museli jsme to proložit občas i nějakou známou skladbou cizího interpreta a na ty se lidi chytli. Tak jsme si tenkrát řekli, co kdybychom hráli jen ty převzatý, když to ty lidi tak baví? No, a byli Ukradenky na světě.

Tuto otázku pokládám všem respondentům v tomto seriálu. Jaká je procentuální pravděpodobnost, že SANTU ZUZANU ještě někdy na pódiu uvidíme?
Vzhledem k okolnostem bych řekl, že určitě ne, ale říká se nikdy neříkej nikdy, tak si nechám pár procent v záloze. Takže tipuji na 90 procent, že už Santu na podiu neuvidíte.

A jaké jsou tvé muzikantské plány do budoucna?
Moc neplánuju, dělám, co mě baví, a teď mi to tak nějak vyhovuje.

Pro Rockpalace Tomáš Pícl