Kowar: buď to má tah, nebo to nemá smysl

Kowar vstoupil na scénu s debutem Království a jasným vzkazem, že nechce zapadnout do šedého průměru. Česká rocková a metalová scéna je plná kapel, které zůstaly na půl cesty. Rozhovor jde přímo na věc: ambice, limity, chyby, realita klubů a otázka, zda má Kowar skutečně šanci posunout se dál.

Kowar funguje teprve několik let. Co bylo klíčové pro to, aby kapela nezůstala jen projektem ve zkušebně?
Od první myšlenky směřovalo vše k založení kapely. Kowar nikdy neměl být jen projektem ve zkušebně, ale zároveň bylo jasné, že bez hotových písniček se kapela těžko dávala dohromady. Jakmile bylo hotových pět nebo šest skladeb, Milan oslovil spoluhráče z bývalých kapel a v létě 2024 Kowar začal ožívat. Zpěv nám chvíli chyběl a narazili jsme na pár komplikací při hledání lidí, takže se to zbytečně protahovalo. Ale asi to tak mělo být – a v dubnu 2025 se nám ozvala Katka, která se stala tím chybějícím kouskem, aby kapela byla kompletní.
Zároveň jsme si hned na začátku ujasnili, že nechceme hrát jen ve zkušebně. Většina z nás si takovou kapelou prošla a shodli jsme se na tom, že v tom smysl nevidíme.

Debutové album Království je venku. Co vám jeho vznik ukázal o fungování kapely jako celku?
Království nám ukázalo, že nás to opravdu baví a že všichni věříme tomu, co děláme. Každý z nás do alba vložil kus sebe – svoje nápady, energii, hudební i textovou část. A právě tohle propojení nás jako kapelu posílilo. Viděli jsme, že když spolupracujeme, nasloucháme si a každý přidá něco svého, vzniká něco, co má smysl nejen pro nás, ale i pro lidi, kteří nás poslouchají.

V čem se Kowar dnes nejvíc liší od kapely, která stála na začátku v roce 2022?
Nedá se to úplně srovnat. V roce 2022 byl Kowar spíš jen myšlenkou a prvními pokusy o tvorbu. Dnes jsme kompletní, živá kapela, která má jasno v tom, co chce hrát a kam směřuje. Pořád se díváme dopředu, koncertujeme a těší nás, že můžeme své písně hrát lidem, kteří je poslouchají.

Jaký typ skladeb vám zatím funguje nejlépe naživo a čím si to vysvětlujete?
Je těžké to přesně určit, protože jsme pořád na začátku a většina lidí nás naživo vidí a slyší poprvé. Každý má jiný vkus – někoho baví spíše „šlapavější“ skladby jako Mořskej vlk nebo Sen, jiní si raději zatančí u Elizabeth. Ke konci setu hrajeme rychlejší song Budeme rubat, který se od loňska stal novou hymnou kladenského baseballového a softballového klubu Miners, a ten funguje spolehlivě vždy.

Texty nejsou postavené na provokaci. Co je pro vás při jejich psaní důležitější – sdělení, nebo atmosféra?
Záleží na konkrétní skladbě, ale obecně je pro nás důležitější atmosféra. Naším cílem není provokovat, ale spíš oslovit lidi – aby se mohli do písně i textu vcítit a třeba se v ní i sami najít. A tím se vlastně kruh uzavírá.

Co vás studio naučilo, co se při běžném hraní ve zkušebně nepozná?
Studio nás naučilo, že i když si zakládáme na údernosti, říznosti a jednoduchosti, je potřeba dávat pozor na detaily.

Klubová pódia jsou zatím hlavní realita. Co považujete za povedený koncert a co už berete jako varování, že něco nefunguje?
Povedený koncert je pro nás, když se lidi baví, reagují během hraní a po koncertě přijdou pokecat nebo si třeba i koupí CD.
Nepovedený koncert neumíme (smích), ale občas se stane, že jsou nedokonalosti v nazvučení a tím to pak celé padá. Proto letos už odehrajeme všechny akce s in-eary, abychom tomu předcházeli.

Co je dnes pro Kowar větší výzva – získat nové publikum, nebo udržet tempo uvnitř kapely?
Oboje je na sobě závislé. Snažíme se oslovit nové fanoušky, jsme aktivní na sociálních sítích, pořád pracujeme na nových věcech a koncertujeme. Tempo v kapele máme zatím slušné, jen se teď potýkáme s personální změnou – odchází nám basák Petr Formánek. Byl s námi od začátku a bylo úžasné s ním hrát, takže mu všichni držíme palce na jeho další cestě. A kdyby náhodou nějaký basák teď četl tento rozhovor a chtěl by to s námi zkusit, ať se nám ozve přes Facebook nebo kapelní e-mail.

Má kapela v tuto chvíli jasnou představu dalšího kroku, nebo se vývoj odvíjí hlavně od koncertní praxe?
Představu máme. Chceme natočit klip, psát nové věci a čeká nás druhý ročník Kowar festu, ale to je až v létě. Do té doby by bylo fajn ustálit sestavu.

Podle čeho budete za pár let hodnotit, jestli se Kowar posunul správným směrem?
Za pár let to budeme hodnotit hlavně podle toho, jestli za námi bude vidět práce – odehrané koncerty, vydané CD a nějaký přirozený posun. A hlavně podle toho, jestli nás to pořád bude bavit. Pokud ano, tak víme, že jdeme správným směrem.

Co vzkážete našim čtenářům?
Čtenářům bychom chtěli vzkázat, aby občas zašli do klubu. Je vlastně jedno kam a na koho. Majitelé klubů i kapely jsou většinou srdcaři – lidé, kteří hudbu milují a dělají ji poctivě, srdcem a s láskou. A to si zaslouží podporu.