Strana č.8

Když dorazíme domů, Ozzy si suveréně lehne do pelechu, jako by ho vůbec nezajímal ten bordel doma, co se nám za těch pár dní nakupil.
„Tvůj problém, kdyby sis konečně našel ženskou, nemusel bys teď tady blbnout s úklidem, vole“ by mně uzemnil určitě pes, kdyby uměl mluvit a měl by asi pravdu.
Než se do toho dám pustím nějakou muziku, k smrti nesnáším mytí nádobí a s bigbítem to určitě dám líp.
„Když zejtra dorazí ten Brutus, tak si dáme nějakej jeho živák, abychom se naladili, ne ?“ stejně zbytečně říkám Ozzymu, kterýmu to je úplně fuk.
Pustím se do nádobí a při Somrácích jdoucích do práce, které z repráků do mě Brutus valí si uvědomím, že tohle se mně netýká, mám důchod, tedy částečný, i když zdravotně na tom jsem na hovno, celej dneska nedají, to bych muset nést svojí nohu v podpaží a stejně by mně po roce hnali před komisi, jestli mně náhodou znova nenarostla, volové.
„V časopise Refex jsem se dočetl, že bolest hlavy způsobuje nevhodná obuv. Přátelé, zjistil jsem, že tomu tak skutečně je! Pokaždé když usnu s botama na nohou, tak mně ráno bolí hlava“, ozve se z beden jedna z tradičních hlášek Saši, což mně fakt zlepší náladu, prostě tohle chlapíka žeru a Saša fakt umí.
Nádobí mám za sebou, zbytek musí počkat, říkám si. Mám nejvyšší čas vyrazit, jinak Hanka bude zase šílet kde jsem, ale nechám dohrát Brutus a jeho Indickej čaj, stejně se pak určitě na jedno zastavím, až půjdu od Hanky domů.
„Po skleničce limonády, skrývá dívka svoje vnady, chceš-li ať ti vyhoví, kup jí nápoj lihový. Nalij jí ho do hlavy, odhalí i pobaví“, se ozve další z klasických Sašových básniček, ty jeho hlášky i ta jejich muzika fakt dokáže člověka nakopnout, nemá to chybu si říkám.
Stejně je zajímavý, co lidí se na bigbít vykašlalo a tahle kapela hraje už padesát let.
„My jsme začali před padesáti lety hrát tanovačky. Byly kapely, co chtěly hrát velký sály a festivaly. No a ty dneska už dávno nehrají, nebo jsou mrtvý, ale my hrajeme pořád, přátelé“ na jedné akci, na které jsem byl, tohle říkal Saša do mikráku a měl pravdu, pomyslím si při vzpomínce na tuhle kapelu.
Jednou jsem chtěl vzít Sašu na panáka, on že řídí a už moc nepije, ale že si jde udělat kafe, abych šel s ním, což jsem udělal.
Saša z tašky vytáhnul vařič, kilový pytel Jihlavanky a velikánský hrnek, na kterém byli ohormné berušky, což mně vyrazilo dech a vypadlo ze mě: „Člověče Sašo, ty Tvoje berušky jsou velký jako kráva“, na což Saša s naprostým klidem:
„To mám jen cestovní hrnek, doma mám lepší a větší“, tohohle chlapíka prostě něčím dostat fakt nejde.
Najednou v půlce songu Znáš tu dívku tam se ozve ze stolu riff z Highway to Hell a mobil na stole bliká, kouknu na hodiny, poledne, do prdele, to zase bude a vezmu to: „Prosím Tě táto, kde seš, já už tady šílím“, ozve se Haničky trochu rozechvělý hlas.
„Haničko už běžím, já myl nádobí víš“, snažím si při volání natáhnout džíny.
„Jo to znám, zase jsi se kochal co, kterápak kapela to zase byla?“, ptá se, protože mně zná a ráda používá tuhle repliku známé filmové hlášky.
„No jo no, nezlob se Haničko, už fakt valím“, zavěsím a pohladím psa.
„Ozzy, hlídej a kdyby zvonil vlk nebo nějakej raper, tak neotvírat!“, rozloučím se s ním tradičně a vyrážím.