Carpatia Castle přináší novou desku v nezvyklém formátu

  • Číst 2706 krát

Skutečně ojedinělým počinem je aktuální deska gotické kapely CARPATIA CASTLE – Černé století / The Darkness century. Vyšla jako 2CD, přičemž na jednom disku je česká verze a na druhém anglický zpívaná varianta. V našich končinách skutečně ojedinělá a naprosto nečekaná záležitost.
Obě nahrávky mají shodně 11 songů a 2 x 43 minut.
Pochopitelně nejde o doslovné překlady názvů, ale jména skladeb se pochopitelně hodně podobají v obou jazykových variantách. Těžko totiž překládat název „Kat Mydlář“ jinak než jako „Old town hangman“ (Staroměstský kat).
Věnujme se ale samotné muzice. CARPATIA CASTLE umí postavit velmi silné melodie. Kapele vyloženě sluší zpěv démonické krásky Veroniky Seidlové. Pětici muzikantů CC dále tvoří Josef Wohlfahrt – kytara a zpěv, Tomáš … – basa a zpěv, Zdeněk Svoboda – bicí a zpěv, Milan Dubnička – zpěv a kytara.
Po mluveném intru přichází „Fantom Rabenstein“, velice svižná píseň se skvělým textem o strašidlu na hradě Rabštejn nad Střelou. Mám rád tyhle regionální pověsti. „Venefica“ se věnuje římské kouzelnici, která používala drogy a jedy. Taky tenhle text je vlastně pověstí nebo pohádkou pro dospělé. „Carpatie“ je jasným hitem. Jeho refrén se zarývá až do morku kostí. A mně z téhle písně běhá mráz po zádech. Nádhera! Hitové ambice má i následující „Kat Mydlář“.
„Řeka Arges“. Milovníci Karpat jistě ví, že se jedná o mýtickou řeku v Severním Rumunsku, která protéká pod pravým Dracula Castle - Poienari.
Muzika CC působí vyloženě svěžím dojmem. Není strnule gotická, dokáže být pěkně skočná a přitom stále ještě dostatečně temná. Typickým příkladem svižné gotiky je titulní „Černé století“ stejně jako následující „Bohemie“. Až netypickou gotickou baladou je předposlední „Bolest srdcím ukrytá“ zpívaná pouze tichým mužským hlasem „Wolfíka“, který mu dává až neuvěřitelně teskný rozměr. Závěrečný počin patří nádhernému akustickému remixu písně „Carpatie“. Veronika zpívá naprosto civilním způsobem za doprovodu akustických kytar a smyčců. Stopy vlků mizí…
Pro mě je Černé století jednou z nejlepších desek tohoto roku. Možná úplně tou nejlepší!
Jan Holý