ROCKPALACE TITULKA2018

Pozdravy ze záhrobí: Jaromír „Čombe“ Černý

V hlavě mi dlouho dozrávala myšlenka, napsat pár článků o osudech muzikantů, s kterými se život moc nepáral a smrt byla v jejich případech neoblomná a skosila je nelítostně. Těchto rockerů je celá řada a jejich konce většinou odpovídaly jejich životnímu stylu. Ne však vždy. Byli i jedinci, kteří utrpení dostali už od sudiček pod peřinku v kolébce, a i když se o život rvali jako lvi, stejně v boji s dámou s kosou neobstáli. První jméno, které mi napadlo, je Jaromír „Čombe“ Černý - člověk malého vzrůstu s velkým srdcem.

Jaromír se narodil v roce 1955 a snad už právě tenhle rok se mu stal osudný. Byl totiž poslední, kdy nebylo povinné očkování proti obrně. O rok mladší děti už očkování podstoupit musely. Stal se tak pro obrnu snadným cílem a ta se s ním nemazlila. Malý Jaromírek ochrnul. Podstoupil několik ozdravných procedůr a jeho tatínek mu naordinoval na první pohled drastickou metodu rozhýbání rukou a ta se patrně i osvědčila. Přivazoval mu dlaně na balonek, který postupně nafukoval. Jaký zážitek to musel pro oba být si asi dokážeme všichni představit. Aby rozhýbal i zbytek ochrnutých končetin, doporučil mu lékař hru na bicí nástroje. Jak velký bojovník Jaromírek byl, svědčí fakt, že už v deseti letech hrál na bicí s tatínkem v jeho dechové kapele. Pokukoval po rockových skupinách a muzika mu byla motorem. Bohužel motorem nekvalitním, protože prožíval i značné deprese a někdy v jeho šestnácti letech se poprvé pokusil o sebevraždu. Po něm ho zavřeli na nějakou dobu do psychiatrické léčebny (Kufneráku). Právě z „Kufneráku“ pak měl vždy pro kamarády spoustu „veselých“ příhod. Koketování se sebevraždou ho však nikdy nepřestalo bavit.
Vystudoval vysokou školu s titulem ing. A stal se ekonomem v zemědělském podniku, později pracoval i na finančním úřadu v Nepomuku.

20171124090734975

První snaha o založení rockové kapely byla s bratry Frantou a Bohoušem Sýkorů. Než však stačili nazkoušet písničky, užít si tehdy povinné přehrávky a premiérově vystoupit, rozdělil je povolávací rozkaz a vojna. Tehdy Jaromír nastoupil jako bubeník do téměř popové skupiny Duha, kde sice vystupoval, ale kde se i víceméně trápil, protože nemohl hrát bigbít. Když se Sýkorky vrátili z vojny, dali se opět dohromady a tak vznikla kapela Vejce. Tahle kapela od prvního vystoupení v Letinech popsala hodně stránek západočeského bigbítového lexikonu do doby, kdy kapelu rozvrátil démon Alkohol. V Jaromírově životě to znamenalo opětovné koketování s léky a zoufalost z toho, že nemůže hrát. Někdy v té době se mu rozpadlo i nevydařené manželství. Před tragédií ho tehdy zachránila asi skupina J.T.Speciál, kam naskočil se svými bubínky. Po nějaké době přešel do další tehdy výrazné západočeské kapely Band. Ale i tady docházelo k interním dohadům, které těžko snášel a tak byl už jen krůček do migrace do skupiny Sochor, kde fungoval Jirka Voráček, se kterým pak následně oživili na další řadu let legendární kapelu Vejce.

20171124090838338

Jaromír Čombe Černý měl obrnou zdeformované tělo s téměř nulovou fyzickou silou. Byl ale velice dobrý bubeník, manažer, textař a nebál se ani mikrofonu. Jeho hlas byl téměř nezaměnitelný. Když zavřu oči a zavzpomínám, ještě dnes i po těch letech ho slyším v písničkách, jako jsou například Smog nebo Čajová dívka. Bohužel v Čombem začali vítězit jeho démoni nad anděly. V kapele skončil však z jiných, překvapivých důvodů. Aktivně se zapojoval do politiky ČSSD a chtěl, aby kapela Vejce vystupovala na veřejných akcích ČSSD. To ostatní odmítali a to vedlo k tomu, že si zbytek kapely našel bubeníka jiného. Tak nastal začátek jeho konce.
Jaromír zemřel na zástavu srdce. Proč se mu ale zastavilo, to je jen tématem mnoha spekulací a kdo ví, jestli skutečnou pravdu vůbec někdo zná.


Informace jsem dostal od Franty Sýkory, Jardy Hobla a Jirky Voráčka.
Pro Rockpalace Šošon