Michal Vican, mladík, který se u Elegií neztratí

Obnovená Elegie má za sebou první start. Víc než zajímavé je, že se kapelou prolínají dvě generace muzikantů a to nejen za nástroji, ale i na pěveckém postu. Dávám si schůzku s Michalem Vicanem, jedním ze zpěváků Elegií.

Michale, jak ses k muzice vůbec dostal?
Vždy jsem k hudbě měl velmi blízko, k její ,,produkci“ jsem se dostal ale až na střední škole, kde jsme se s mým dobrým kamarádem scházeli a snažili se něco se naučit a zahrát si. Časem se ukázalo, že jako zpěvák možná nebudu marný, tak uvidíme, jak to půjde dál.

Od počátku ses rozhodl ke kariéře zpěváka, nebo tam byl, popř. ještě i je nějaký hudební nástroj?
Jako naprostý amatér a samouk jsem začínal hrát na kytaru a zároveň i zpívat. Zpívání mě vždycky bavilo, už od školky, ale mým snem se stalo právě až na střední škole, kdy mi to naše blbnutí zkrátka přirostlo k srdci. Tehdy jsem si řekl, že nechci být jen konzument hudby. Na kytaru hraju zatím jen doma, ale uvidíme časem...

Tvoje generace přece jen není generace hard rocku, jaký máš k tomuto stylu vztah?
Já bych to tak neškatulkoval. Vyrostl jsem na bigbítu a bigbít miluju. Bigbítem je pro mě rock, hard rock, metal, punkrock, alternative..., prostě pokud muzika šlape, je jedno jaký nese název, dnes je těch názvů opravdu přehršel.

Co posloucháš? Máš i nějaké hudební vzory?
Od malička poslouchám hlavně naší scénu, protože jsem Čech. Čím hlouběji se ale dostávám do muziky, tím náročnější muziku začínám poslouchat. Proto už u mne na poličce najdeš čím dál tím více tvorby ze zahraničí. Jako můj hlavní pěvecký vzor by se dal považovat Klaus Maine a celkově kapela Scorpions, takovou muziku mám rád a takovou muziku chci dělat.

Elegie nejsou tvou první kapelou, jaká je tvoje hudební kariéra?
Moje hudební kariéra, jestli se to tak už dá nazvat, není příliš dlouhá. Od prvních pokusů v kumbále na střední škole jsem prošel celkem čtyřmi kapelami, z nichž jen dvě opravdu někdy někde vystupovaly. Zárověň s Elegiemi zpívám ještě v kapele Metalíza, která je čerstvě založená.

A teď mi řekni, jak se mladoučký zpěvák jako ty, dostane k takovému pojmu jakým jsou Elegie?
Prostě a jednoduše. Ozval se mi náš výborný kolemjdoucí (manažer Karel Komorous), jestli nechci zkusit zpívat v Elegiích. Po zkoušce u Jardy Rajtmajera jsem neváhal ani minutu.

Ty jsi vzhledem ke svému věku Elegie nemohl zažít, kde jsi se setkal poprvé se jménem Elegie?
O Elegiích jsem slýchával od rodičů, ale o jakou kapelu jde jsem poznal až na zkoušce. Byl jsem velmi mile překvapen.

Pracuješ s muzikantem par excellent – Jardou Rajtmajerem, který byl znám svou důsledností. Cítíš rozdíl, co se týče přístupu v bývalých kapelách a nyní?
Ten rozdíl je nezměrný, čehož si opravdu velmi moc cením. Do muziky se prostě musí jít naplno a vložit do ní srdce i čas. Je to dřina, ale ta dřina má svůj důvod.

Obnovené Elegie mají hned dva zpěváky, jak jste si s Bohoušem Heřmanem rozdělili party?
Rozdělujeme si to přesně tak, aby to každému z nás vyhovovalo. Některé písničky můžeš slyšet postaru, s jedním zpěvákem, jiné jsme zase upravili na duet. Každému z nás sedí něco jiného – přece jen to není muzika psaná pro nás.

Jedna podpásovka – kterou skladbu máš nejraději a obráceně, je nějaká, kterou nemáš vyloženě rád?
Zatím jsem nenarazil na žádnou skladbu, kteru bych vyloženě neměl rád, oproti tomu těch oblíbených je mnoho. Mezi ty starší patří například Tvý přání.

Nynější době je vše postaveno na starých skladbách, pracujete i na novém materiálu? Kdo píše, kdo textuje?
Ano, právě s Jardou pracujeme na zbrusu nových písních, které se podle mě velmi daří. Obvzlášť jedna z nich je mým velkým favoritem. Hudbu samozřejmě píše Jarda Rajtmajer, textů jsem se ujal já.

Jak jsem už psal, Elegie byla pojmem – neuvažovali jste, že vydáte nějakou tu Best Of Elegie? Myslím, že starým fans to kapela dluží. To bude zajímat hodně fanoušků.
Staré písničky bychom určitě nechtěli nikde pohřbít, a jejich zvěčnění na nosiči zvažujeme. Samozřejmě záleží na lidech, a na tom, co je bude více zajímat.

Máte už nějaké termíny koncertů, popř. kdy Vás můžeme vidět?
Tak nejbližší koncert se bude konat 12.5. 2017 v Přeštické stodole, kam bych chtěl všechny čtenáře srdečně pozvat. Do budoucna je akcí naplánováno víc, veškeré informace budou k dostání na našich webových nebo Facebookových stránkách.

Co vzkážeš čtenářům Rockpalace?
Hlavně to, aby lidé nezanevřeli na muziku, hlavně na živou muziku, která má svoje osobité kouzlo a pojí se s ní nespočet nejrůznějších zážitků. Někdy to opravdu stojí za to! Také se na všechny do jednoho budu těšit 12. 5. v Přešticích ve stodole. Děkuju, ahoj! :)

elegie plzen vican