Jarek Filgas - Nejšťastnější období mě teprve čeká

Jarek Filgas, nepřehlédnutelná postava české scény, na níž se pohybuje už víc než dvě desetiletí. Prošel řadou známých hudebních seskupení a koho zajímá, co aktuálně připravuje nebo jak vzpomíná na Věru Špinarovou, rozhodně by měl pokračovat ve čtení.

Jarku, není tajemstvím, že jsi začínal jako bubeník. Zvládl by jsi to ještě? Nebo dneska už jen mikrofon?
No, základní rytmy bych ještě dal, ale aby to mělo i správnej timing bych musel hoooodně potrénovat. :-)

Jak ses dostal k rockové muzice? Jaké byly/jsou tvé hudební vzory, tví oblíbenci?
S kamarády u nás na vesnici jsme založili kapelu už, když mi bylo nějakejch 14 let, někteří naši vrstevníci trávili čas na fotbale, my byli zalezlí ve zkušebně a zkoušeli hrát songy našich vzorů - mezi ty mé patří Whitesnake, Journey, TOTO a spousta dalších.

Muzika by měla člověka bavit a naplňovat. Které své hudební období považuješ za nejšťastnější?
Mé nejšťastnější období ještě neproběhlo, teprve mě čeká a já se na to opravdu těším. A pokud mrknu do minulosti, bylo to nejspíš období kolem přelomu milénia, s Jarek Filgas Band jsme objížděli republiku, hráli asi pět let ve stejný sestavě, kapela šlapala jak hudebně, tak i lidsky, moc hezké období.

Určitou dobu se rojily verze toho, jak to máš se skupinou Argema. Vydal jsi několik alb, Argema taktéž. Jak to vnímáš teď s odstupem?
Ale já přece prošel spoustou kapel, Argema byla jen jednou z nich, i když k ní mám i jinej vztah, protože jsem ji spoluzakládal. Natočil jsem nějaký sólový alba, ale i desky s kapelami Premier, Vivian, Bagr a účastnil jsem se i jinejch projektů.

S podivem se nikde nedá dohledat jakýkoliv seznam tvé kompletní diskografie. Vzpomeneš si ty sám, na všechna alba, které jsi nazpíval?
Já myslím, že dohledat se to dá, ale asi to dá práci. A i já se někdy dostanu do situace, že slyším nějakou píseň a přemejšlím, kde a s kým jsem ji nazpíval. Udělalo se hodně práce a je to dobře, na stará kolena bude nač vzpomínat.

V roce 1999 jsi natočil duet Loučení, s nedávno zesnulou pěveckou legendou, Věrou Špinarovou. Jak na ni vzpomínáš?
Věrka patřila k mým nejoblíbenějším zpěvačkám, a když jsme tehdy s klukama točili mou sólovku Území hříchů, měli jsme tam jednu pecku a nevěděli co s ní. Pak padl nápad udělat z toho duet, a i když pro mě to byly dost těžký pasáže, zpívám vlastně v tónině určené pro ženský hlas, a harmonický změny nezněly moc dobře, tak jsme to nechali takhle vysoko. No a pak jsme řešili s kým ten duet nazpívat? Téměř okamžitě jsme se shodli na Věrce, manager ji oslovil, já se s Věrou v té době už znal osobně, a ta souhlasila. Přijela do studia, za den jsme to nazpívali, večer to pořádně zapili a já pak ještě s Věrkou objel nějaký televize a akce. Byla to nejen skvělá zpěvačka, byla především normální ženskou, a právě proto byla tak populární, lidi totiž vycítí, je-li někdo skromný doopravdy nebo to jen hraje.

Spousta především posluchaček si texty písní spojuje s interpretem. Jak je to u tebe? Jsou některé tvé písně odrazem tebe samého?
Samozřejmě, člověk si nemůže všechno vymyslet, takže ve spoustě textů se dá najít něco z mého života anebo příběhy lidí, které mi sami vyprávěli.

Co letos, nebo v nejbližší době chystáš? Na co se můžou tvoji fanouškově těšit?
Už jsem vlastně něco naznačil v odpovědi o nejšťastnějším období, založili jsme tady v Praze novou skupinu, zatím je kolem ní vše dobře utajeno, můžu jen prozradit, že jsme konečně kompletní, cvičíme, právě teď točíme první maxisingl a určitě s tím vším chceme letos ven. Nikdy jsem kolem sebe neměl tak luxusní muzikanty, i já musel na sobě hodně zamakat, ale teď cejtím, že tohle bude ten pravej rock'n'roll. Takže republiko, těš se!!!

Díky za rozhovor a přeji spoustu dalších úspěchů.

Pro Rockpalace, Daniel Talanda.