Spreading Dread - Šířící se hrůza

Kluci, začneme tak obecně. Kam byste se stylově zařadili?
Mydlíme takovej nasranej metal na pomezí thrash, death, rock, progressive. Duchem jsme punkáči a máme rádi bordel.

První desku (Sanatorium), jste vydali v únoru 2012. Kam sahají kořeny Spreading Dread? Kdy a jak jste se dali dohromady?
Začátky jdou ještě dalších 5 let dozadu, roku 2007 kapelu založili ve Varech Šimon (kytara), Šáfa (bicí) a Traktor (basa). První roky se ještě ustalovala sestava, ale Sanatorium už jsme vydávali v současné podobě s Míráčem (frontman) a Fugou (kytara). Traktor v r. 2015 našel větší potěšení ve hře na kytaru s Just Wär a my si užíváme aktuální zredukovanou sestavu, kdy Míráč zastává řvaní i baskytaru.

Druhé album (Age of Aquarius), Vám vyšlo u německých Bret Hard Records. Jak se to sešlo, proč zrovna u němců?
Sanatorium jsme vydávali vlastními silami, a i když byly dobré ohlasy, chtěli jsme se s další deskou posunout dál. Se studiovou nahrávkou AoA jsme oslovili několik vydavatelství v sousedních zemích a chlapi z BHR nám přišli jako vhodná volba. Menší label s osobním přístupem, navíc Německo nám přišlo jako vhodná země, kam bychom mohli rozšířit svou působnost.

Jak máte rozdělenou autorskou práci? Kdo skládá, kdo píše? A co Vás inspiruje?
S hudebními nápady přichází Šimon. Ačkoli skládá hlavně podle kytary, má komplexní představu i dalších nástrojích i zpěvu. Texty napsal Fuga s výjimkou Manifestu. Ukázalo se, že přímočaré nasrané vyjádření v češtině jde líp Šimonovi – měli jsme pár variant a ta vítězná nás dost pobavila. Vlastně jsme ji domýšleli ještě cestou do studia. Hodinu v autě meleš nesmysly, řveš u toho smíchy a pak vystupuješ před studiem s hotovým textem.

Jaké máte hudební vzory? Co posloucháte?
Sledujeme aktuální dění kolem nás na metalové scéně, bavíme se o novinkách oblíbených kapel atd. Největší archivář je asi Míráč. Ten má přehled skoro o všem. Zároveň ale máme potřebu utíkat do úplně jiných vod, Šimon miluje barokní klasiku, Fugu baví objevovat starý československý jazz-rock a Šáfa má rád rock’n’roll a balkánský cikány, hahaha.



Minulý měsíc jste vydali nový singl (Manifest), který je překvapivě v češtině. Je to jen pokus, nebo taková první vlaštovka, která naznačuje Váš budoucí směr?
Dlouho jsme si přáli udělat nějakej song v češtině, ale na album se to tolik nehodilo. Na druhou stranu zkusit v mezičase vypustit trochu odlišnou singlovku nám přišlo jako super nápad/experiment. No a ohlasy jsou přímo nebývalé! Zatím rozhodně náš nejúspěšnější počin, co se týká odezvy od lidí. Samotné nás ta změna taky baví, takže rovnou prozradím náš nejbližší plán: v květnu bude repete – zbrusu nová skladba s českým textem a klipem.

Song jste podpořili také videoklipem, který vznikal v pražské kanalizaci, jak probíhá takové natáčení?
Vše probíhalo spontánně v rámci našich technických a finančních možností. Nejprve jsme si vytipovali lokalitu prolezením břehů Botiče a přilehlých kanalizací. Na natáčení jsme si pozvali kameramana a osvětlovače, který jsou ochotni pracovat s naší vyhrabaností a k nim pár pravověrných kámošů, co vypadaj jako bezďáci. S nějakým oficiálním povolením jsme si vůbec nelámali hlavu – řídili jsme se mottem, že jestli na nás přijedou benga, tak budou prostě v klipu taky (vlastně jako tomu bylo v klipu Bastard Brain haha). Do křoví u železniční trati jsme schovali agregát, vše natahali kanalizačním poklopem dolů a mohlo se točit. Naštěstí tam bylo trochu tepleji než venku, ale řikali sme si, že v létě by to snad ani nešlo kvůli tomu smradu. Každopádně to byl od všech zúčastněných výkon, že nikdo neslít do hovnový stoky, protože jsme se v šeru pohybovali pořád po nějakých úzkých římsách.

Co je ještě zajímavé, že jste česky zpívaný videoklip opatřili také českými titulky. Je to alternativa lyrics videí, nebo prostě jen chcete, aby Vám bylo rozumět?
Titulky nejsou součástí videa. Jsou tam jen z praktického důvodu, aby si zájemci mohli dohledat slova, kterým nerozumí nebo si případně zařvat s námi. Zároveň si je nemusíte zapínat, aby nerušily.

Logická otázka, bude následovat plnohodnotné album? Kdy?
To je otázka, ve který ještě sami nemáme jasno. Plnohodnotná deska, propracovaná ve všech ohledech, to je vždycky radost, ale zároveň plno úsilí, který se nevrátí zpět. Nebo alespoň kapelám našeho formátu. Děláme desky, jako kdyby se předpokládal prodej v desetitisících kusech a kvalita tomu musela odpovídat, ve skutečnosti se ale prodá jen pár stovek. Momentálně tedy máme v plánu dělat jen dílčí singly a klipy, kde je ten výsledný poměr úsilí a odezvy asi nejlepší. Rozhodně to ale neznamená, že bysme nechtěli zase časem přijít s plnohodnotnou deskou. Navíc desek ještě máme dost, takže zájemcům na koncertě máme co nabídnout.

Na závěr se zeptám, kde Vás můžeme v nejbližší době vidět?
Posledního března zahrajeme na smícháči v Broukovi s dvěma zahraničníma kapelama. To bude taková ta klubová divočácká akce, jak to máme rádi, takže zveme všechny naše fandy a kámoše. Od května pak bude vystoupení víc, včetně open air akcí a festiválků. Ještě je toho dost v jednání, ale snad se objevíme i na nějaké větší akci letošního léta. Posledních pár venkovních sezon nám pokazila různá zranění, tak snad už se nic nečekaně neposere. Tý smůly bylo už taky až až.

Díky za rozhovor a přeji spoustu hudebních úspěchů.
Děkujeme za pozvání a zdravíme všechny čtenáře!

Pro Rockpalace, Daniel Talanda.