ROCKPALACE TITULKA2018

Temný Malashnikow, grunge z jihozápadní Moravy

Ač to tak nevypadá, MALASHNIKOW je kapela z Třebíče, která má za sebou poměrně pestrou diskografii a přesto je pro mě naprosto neznámá. Tento nepopsaný list je potřeba tedy zaplnit, protože tohle není tuctová záležitost. Nejsou to žádný Rusáci, jak by mohl název napovídat. Skupina se jmenuje po svém frontmanovi Vojtěchu Malachovi.

Kromě zpěváka, kytaristy a multiinstrumentalisty Vojty, MALASHNIKOWA tvoří bicák Lars Jensen, basák Šwarda. V jednom songu basuje též Marty. Zbývající basové party nahrál Vojta Malach, který hraje i na bongo a klávesy. Šikovnej kluk!

Kapela o sobě tvrdí, že hraje grunge rock. Tento styl nebyl nikdy mým oblíbený. Podle dostupných údajů historie této bandy sahá do roku 2008.

První skladba „Šok“ zas takovým šokem není, spíš mě zarazilo, že jsem nějak nepostřehl, že mi hraje už druhá skladba „Je čas“. Nálada obou kompozic mi přijde podobná. Protahované koncovky slov jsou jedním z typických znaků „gránže“. Jenže mě to spíš tahá za uši. Tohle fakt není nic pro mě.

Sekané riffy, kvílící kytary a protahovaný zpěv. Věřím, že kapela má své fanoušky, ale já jejich řady nerozšířím. Kluci hrát umí, to jim nelze upřít. Líbí se mi song „Hledej mě ve hvězdách“. To je taková trošku balada nesoucí se ve středním tempu. Tam mi to natahování vůbec nevadí.

Muzika v podání kapely MALASHNIKOW je hodně temná záležitost. Dokonce se blíží až k doom metalu, čehož důkazem je šestiminutový opus „Vejdi dál“, ten se táhne jak lesní med, který je taky hodně tmavým zbožím. Zajímavý expresivní tón dostal v téhle skladbě zpěv. Tohle se mi hodně líbí.

Ve „Výplachu mozku“ dojde i na rapování. Text popisuje program, který běží v blboskopu, pardon, v televizi. Tohle se kapele povedlo. Zajímavou náladu má i „Ten večer vítr vál“. To je dobrý psycho.

Opět jsem se přesvědčil, že se nemá soudit nahrávka před jejím koncem. Zatímco první polovina desky mě příliš nepotěšila, druhá část je o dost zajímavější.

Pro Rockpalace Honza Holý