rockpalace titulka 2017

Heavymetalový Rentgen s Pavlem Skokem

Dnešním mým hostem je Pavel Skok – kytarista a tahoun heavymetalové formace Rentgen, Pavle ahoj...
Ahoj Honzo.

Zeptám se tě na zdraví, jsi čerstvě po operaci, doufám, že je vše ok.
Teď je to už velmi dobré, ale v červenci, kdy jsem podstoupil operaci srdce, to nebyla žádná hitparáda. Ale jak říkám, momentálně už zase hraju, skládám nové věci a zase mně to baví.

Rentgen – pojď nám představit kapelu – kdy a jak vznikla a kdo v ní hraje a hrával?
No, tak to už je docela dlouho. Kapela RENTGEN se začala formovat po téměř desetileté pauze, někdy na jaře 2003.
To jsme tenkrát s kytaristou a dlouholetým spoluhráčem Milanem Dupalem usoudili, že je třeba otřepat rockerské mundury, oprášit kytary, aparáty a rozhýbat tehdy stagnující vltavotýnskou potažmo jihočeskou metalovou scénu.
Potom jsme oslovili bicmana Petra Zoulka (MORAX trash) a začali jsme dávat dohromady nějaký hratelný program. Pořád nám ale ještě chyběl basák, tak jednou přišel Petr s nápadem, že bejvalej kytarista MORAXU, Jarda Moule, by docela v pohodě hrál v téhle partě basu.
Tím pádem se dá říct, že RENTGEN vznikl fúzí dvou bývalých vltavotýnských ikon (RTG rockmetal a MORAX trashmetal). V téhle sestavě jsme hráli a prožili krásných pět let a pak to přišlo. Basák Jarda se rozhodl z rodinných a pracovních důvodů ukončit činnost a odešel z Rentgenu.
Naštěstí se nám povedlo zlanařit jednoho z nejlepších basáků, kteří v té době byli k mání v Týně, ostříleného metalistu Miloše Rejnarta. Takže Miloš naskočil okamžitě a koncerty běželi dále bez jakéhokoliv přerušení. A opět byla pohoda a hrálo se až do roku 2011.
To přišla, pro mě osobně největší rána. Jeli jsme tour 2011 a vraceli se ze Slovenska, když nám kytarista Milan Dupal řekl, že ho to zmáhá a přestává motivovat a že tedy k poslednímu prosinci 2011 končí. S Milanem jsme dělali muziku skoro 28let a tak to bylo dost těžký.
Zdálo se však, že jsou nám hvězdy nakloněny a do kapely přišli kytarista Karel Hanousek a hlavně výborný zpěvák Petr Dolének. A znovu se jelo dál do roku 2013. Kluci (Karel s Petrem) se dali každý svou cestou a zase zbyl ten zpěv na mně.
Kytarový post obsadil můj syn Lukáš Skok, což určitě hodně pomohlo k tomu, že momentálně makáme na novém, progresivnějším a modernějším pojetí metalové muziky, ať se týká skladby či soundu nových věcí.
Aktuální sestava RENTGEN:
Pavel Skok (kytary, zpěv), Lukáš Skok (kytary), Miloš Rejnart (basa), Petr Zoulek (bicí, vocal), Jirka Sajtl (šéftechnik)

Ty jsi v kapele od počátku, je to tvoje první kapela? A jak ses vůbec k muzice dostal?
Jak jsem již předeslal, tak jsme celou historii téhle kapely začali psát s Milanem Dupalem někdy v roce 1982-83. Tenkrát to bylo ještě dost rockový RTG rock (1983-2003).
RENTGEN nebyla moje první kapela. Já jsem začínal jako mladej kluk, když mi kamarádi k patnáctinám koupili moji první španělku. V té době jsem hrál v dětském orchestru (Sonáta) na akordeon, bicí a basu. Tohle bylo období, kdy se hrálo v mnoha partách, až vznikla první bigbítová kapelka (Meteor).
No a pak se to tak nějak vyvíjelo samo a úplně vážně se to bralo až ve chvíli, když jsem potkal muzikanty, jako byli Láďa Halama (klávesy), Míla Kouba (kytary), Petr Kučera (kláves), Ruda Weishar (basa), Jirka Frýd (bicí), Ilja Kučera (basa) v té době už budující formaci HUBERTUS.
Po revoluci to tak nějak stagnovalo a já se pinkal a hrál country, bluegrass a samozřejmě s několika tanečňáky po plesech, zábavách i barech.

Jako mladý rocker – co jsi měl za vzory a co jsi poslouchal????
Ve škole na základce letěl Olympic, Katapult, Blue Effect, Jirka Schelinger, Progres 2 a další kapely, které jezdili po všech městečkách a vsích, kde byl nějakej sál, protože tenkrát se hrálo všude.
Až potom na učňáku nás začali zajímat Pink Floyd, Deep Purple, Black Sabbath a postupně to přes kámoše, kteří vozili spousty muziky z Maďarska, jsem mydlil vinyly, kazety a pásky BTO, Judas Priest, Kiss, Accept a samozřejmě všechny český metálky: Kreyson, Citron, Vitacit, Titanic .....

Rentgen je tu už dost dlouho, jak se vám hrálo za Bolševika?
Za Komanče to bylo úplně něco jiného. Bylo nám devatenáct a chtěli jsme měnit svět, plni rebélie a iluzí o životě jak rockerském, tak všedním.
Hráli jsme zpravidla 2-3 kšefty v týdnu vždy úplně narváno 200, 400 amfíky i 2000 lidí. Zvali nás všude možně a my jezdili a hráli a pili a milovali (jak muziku, tak holky). Víš co, tenkrát to bylo na jedné straně dost obtížné získat licenci, ale vždycky jsme je nějak vočurali a ty přehrávky jsme měli.
Na druhou stranu, kdo dal přehrávky, tak hrál, protože to bylo o to jednodušší, že bylo mnoho pořadatelských subjektů (SSM, ČSŽ, hasiči, zahrádkáři, JZDdáci, kulturní domy) no prostě pěknej a plodnej kus života. Ale to neznamená, že to bylo všechno nej. To vůbec ne. Přišly i zákazy hraní a to jednou kvůli textům, jindy zase byla hlasitá hudba, další nás sbalili za rušení klidu a propagaci západu, ale jak říkám, "soudruha" jsme vždycky nějak obelstili a jelo se, třeba i pod jiným názvem, dál.

Půjdeme se podívat na vaší diskografii, kolik máte alb a představ nám každé, kdy a jak vznikalo?
Za celou tu desetiletou šichtu jsme dali dohromady 5CD a asi 6 nebo 7 kompilací, které se míchaly vždy k nějaké příležitosti. To první album z roku 2004 „Tak pojď" (14 fláků) jsme si dali jen tak pro radost a proto, abychom nasbírali zkušenosti s prací ve studiu.
Ale taková ta první pecka měla přijít s druhým CD v roce 2008 „Já už vím" (10 songů). S tím jsme si dali, na tu dobu, poměrně dost práce jak ve studiu při točení a mástrování, tak hlavně při točení klipu k tomuto cédéčku. Podařilo se nám sehnat rodinný realizační štáb lidí, kteří pro tenhle projekt byli zapálení snad víc než my. Dali jsme dohromady velkou skupinu komparzistů a kamarádů (historický šerm, jezdecký oddíl, historické ochotnické divadelníky, dopravce, penzion, správce hradu atd.). Celkem asi 52lidí a mám pocit, že se to povedlo a několik věcí se hraje i dneska na koncertech.
Ale opravdu úplně vážně jsme brali až to poslední rok 2011 „Svět zatracených" (10 pecek). Tohle album už splňuje všechny atributy jak v nahrávce, tak i zvuku a v neposlední řadě grafika. Zatímco předešlá dvě alba jsme včetně návrhů a produkce dělali zcela ve vlastní režii, tady jsme nechtěli nic podcenit.
Grafický návrh jsme zadali, v tomto oboru, zkušenému grafikovi ze Slovenska, který odvedl dost dobrou práci na obalu. Jako zvukař a zároveň i jakýsi mentor či producent, máknul Honza Kapák (Hellsound studio Čestlice u Volyně), kde jsme mimochodem byli jak doma, protože nám Honza točil i minulá dvě cd. A Rentgen ve studiu? To je masakr na kolejích, ale také cílevědomá a úmorná práce týhle celý party kluků, kteří při tom všem ještě stihnou své zaměstnání a rodinu.

Koukal jsem, že některé album je zmastrované, proč? Nebyl jsi spokojený s výsledkem po nějakém čase?
Ale člověče, tohle vůbec nemám na svědomí já. To takhle jednou přišel mail od basáka Miloše, kde nám poslal jednotlivé trucky a ať to prý poslechnem, že to malinko zvukově upravil.
Proto je na světě CD „Tak pojď volume 2" 2009. U placky „Svět zatracených volume2"2013 to byla nutnost. V té době v kapele působil, zatím nejlepší zpěvák, kterého Rentgen měl, Petr „Doldy" Dolének no a ten přišel s nápadem, že když se to přezpívalo úplně nově, tak k tomu dodělal samplery, namíchal a nahrál to. Tak to asi tak k tomuto tématu.

Kapela sází výhradně na české texty, alespoň na albech – kdo je píše? A kdo skládá?? Co koncerty? Není tam nějaká předělávka slavného hitu?
Tak určitě, jsme česká kapela, a jelikož nikdo z nás neovládá cizí jazyk tak, aby z toho posluchač něco měl, zpívám, jak říkám „tak, jak nám tlama dává". Většinu textů a hudby jsme obstarali s Milanem.
Jen pár textíků je od našich dobrých kamarádů a příznivců. A koncerty, to bereme jako odměnu a relax. Při standartním provedení v klubu anebo na fesťáku se to dává identicky cédéčku, ale pokud se hraje nějaká soukromá akce či motosraz, pak většinou zařadíme i nějakou tu srdcovku od Iron Maide, Judas Priest, Dylana,Citron nebo Vitacit. Jsou to vždycky výhradně věcičky na přání.

Pavle, co poslouchá kapela dneska, jak se hudebně shodnete? Máte všichni společný hudební směr, nebo dochází ke kompromisům?
Tak tohle je také takový zvláštní obor Rentgenů. V podstatě se dá říci, že všichni posloucháme všechny podoby železa (metalu). Jezdíme společně jako posluchači a návštěvníci i na různé festivaly. Ale samozřejmě, každý jeden z nás máme takové ty srdeční a oblíbené hudební záležitosti. Jinak se nebojím tvrdit, že si žánrově sednem a proto asi stále jedeme a makáme dál.

Já jsem vás poznal na společném turné s Merlin a Empire – myslím, že se turné vydařilo, neplánujete zase něco?
Tak z téhle otázky mám opravdovou radost, protože rok 2009 byl pro naši partu moc důležitý. V životě prostém, i v tom muzikantském se najde zlomový okamžik co tě buďto nakopne a ty zařadíš vyšší rychlost a pak jedeš a makáš, nebo naopak si řekneš, že už navíc není chuť a čas, no a zabalíš to.
Právě tohle společné „HUSTLER TOUR 2009" s kapelami EMPIRE a MERLIN, bylo pro Rentgen opravdu krásné, náročné, ale hlavně to zlomové.
Ono totiž muzikantovi strašně pomůže, když hraje na stejném pódiu s vyzrálými rockery a profi hudebníky, kteří navíc po každém koncertě s tebou sednou a zcela kamarádsky a lidsky ti poradí co je slušný a naopak, co je třeba vylepšit.
No a my jsme měli právě to štěstí, když jsme se s takovými lidmi setkali. Samozřejmě spolupráce a dobré vztahy fungují dál a určitě tyhle kapely posluchači uvidí na společné štaci. My jako kapela nejenom, že jezdíme koncerty, ale také sami pravidelně mnoho akcí pořádáme, takže s Empirem už něco kujeme na jaro 2015. Nejvíc asi spolupracuji s Radkem Kurcem (zpěv Empire). Chtěl bych v budoucnu využít jeho studio „Akvárium" v Hostivicích a to při práci na dalším albu kapely Rentgen.

Rentgen a koncerty dneska, jak jste na tom? Kapely si stěžují, že chodí stále méně a méně lidí, jak je to u vás?
Rentgen koncertuje poměrně pravidelně. Děláme zhruba 18 až 20 akcí za rok. Za tu dobu co existujeme, jsme třikrát objeli republiku a myslím, že jsme jeli 8 koncertů na Slovensku. Co se návštěvnosti týká, tak to je takové věčné téma. Po zkušenostech za poslední tři roky mám pocit, že lidi tak nějak choděj, jenom je třeba nepodcenit manažerskou práci a vytipovat regiony, místa a kluby kam, ale i s kým, jedeš hrát. Zkrátka bych to shrnul, že dobrý.

Když lidé budou chtít o vás více informací, kde vás na webu najdou?
Určitě nás najdou na všech možných hudebních portálech v rámci internetu (rockpalace, rock mag, bandzoune apod.). Jsou tam k dispozici jak songy samotné, tak mnoho videí a klipů. No a potom je tady naše domovská stránka www.rentgen-heavy.cz a samozřejmě sledujte yotube, kam se dostanou všechny záležitosti kolem činnosti a života kapely Rentgen.

Jaké máte s Rentgenem plány do budoucna?
Jelikož jsme měli v kapele zdravotní peripetie a sezona 2014 byla dost strohá, tak plánujeme vše až na příští rok 2015. A momentálně si nevzpomenu, jestli jsem to klukům už nastínil, tak to nasypu alespoň tady v rozhovoru. V plánu je 22 až 25 koncertů po klubech, festivalech a motosrazech v Česku. Bude-li při nás štěstí stát a sponzoři něco poskytnou, tak bych chtěl vycestovat zase 3 až 5 koncertů za hranice, ale to už by byl jen takový pěkný bonus.

Poslední album má rok vydání 2013 – a je to vlastně zmastrovaná 2011 - co další album, píšete? Skládáte, nebo jste rezignovali v době internetu?
Jo, jo makáme, zkoušíme a pilujeme celou přípravu a pojetí nového koncertního setu. Máme to štěstí, že je v kapele nová mladá krev, kytarák Luky, který se hodně zapojil a tudíž to vše kolem hudby k novým songům není jen na mých bedrech.
Pochopitelně plánujeme novou placku, kterou bychom vydali jen v malém nákladu a to hlavně pro tzv. skalní. Já a bicman Petr doufáme v to, že se nějaké ty prostředky sejdou, a mohlo by se to fláknout na klasický vinyl, čili asfaltovou placku, ale to je jen ve skrytu duše.
Cílem každé kapely je co možná nejširší a nejmasovější šíření své produkce, takže to také bude volně ke stažení na internetových portálech. Chce to však ještě mnoho dřiny a odříkání, aby to všechno klaplo. Proto v žádném případě nerezignujeme a jedeme s tou károu dál.

Rentgen se zapojili jako mnohé další kapely do projektu Rockpalace – nabídnout svou tvorbu posluchačům formou elektronické distribuce v patřičné kvalitě za malý peníz, jaký je váš názor na tenhle počin?
Velký palec nahoru, neboť je to pro každou, nejen amatérskou partu, výborný nápad a v neposlední řadě i reklama. Určitě to podporujeme a doporučuji všem, co chtějí levně a masově reklamu vlastní tvorby.

Pavle děkujeme za rozhovor a tradičně poslední otázka, co vzkážeš našim čtenářům?
To je hodně ošemetná věc něco někomu vzkazovat a podepsat se pod to. To se bohužel mezi některými vrstvami moc nenosí něco obhajovat a sdělovat sám za svoji osobu a legitimně.
Já ale věřím v dobrou muziku, dobré a věrné publikum, věřím i v lepší časy, jenž se podle mého názoru postupně navrací.
Proto vám, čtenářům a příznivcům projektu Rockpalace vzkazuji: Najděte tady každý tu svou kapelu či hudební žánr a pojďte s námi, živými figurami muzikantskými, zapařit, řádit a bavit se na živá vystoupení.

Také moc děkuji za prostor, který jsem zde dostal. Za RENTGEN czech heavy metal band „METAL S VÁMI"