Fata Morgana otvírá devět bran do pekla

Skupina Fata Morgana vznikla v roce 1986. Podle popisu na Bandzone si prošla velmi dlouhou cestu s častými personálními změnami a i bouřlivým vývojem a i zásahy strážců tehdejší socialistické morálky a kulturnosti, jež vyvrcholily zákazem vystoupení Faty Morgany na dnes už legendárním festivalu Death Metal Session v květnu 1988 a následným dočasným rozpadem kapely, který se i několikrát opakoval aby mohlo dojít ke skutečnému vzkříšení.

Současná sestava :
Ajsa - zpěv
Basa - basa
Sabath - kytara
Jimbo – buben
Honza Vítek

Nahrávku skupina pořídila v roce 2015 ještě v sestavě s kytaristou Davidem Černým, který však odešel a byl nahrazený Honzou Vítkem (SHIZARU, ex-WORX). CD vychází ve formě jednoduchého lakovaného digipacku s opravdu pekelným designem a bookletem, ve kterém je možno nalézt veškeré texty, škoda jen, že chybí pár základních údajů.Už podle obalu jsem usoudil , že nepůjde o žádnou romantiku,ani o žádné tanečky….ale o pořádnou porci krvavého metalu
Na první pohled mě napadl můj oblíbený rohatý hrdina z Hell Boy, ale ten působil sympaticky s osobitým humorem. Tady ale nejde vůbec o žádnou srandu, ale o poctivý a propracovaný valící se tok ďábelských a krvavých příběhů. Žádná odchylka, všechno v jednom stylu, tak jak to má být.

Působí to na mě velmi mysticky a ďábelsky…. Démoni, Dracula, Transylvánie, plameny, žár, peklo, lidskej řezník a nakonec tě pohřbí za živa.
Kulhavej Jack trošku vybočuje z té řeky krve, poslední panák je to tvůj přítel…tomu rozumím velmi dobře. Je to i moje oblíbené pití. Taky jsem si jí přehrál několikrát, jednou mi nestačilo,tak mi zachutnalo.
Vyzdvihnul bych dobře srozumitelné české texty, což v tomto stylu není obvyklé, skvělé kytary a propracovaná nápaditá sóla a vynikající bicí u kterých jsem se často přistihl že poslouchám hlavně je. Nejsem zrovna příznivcem tohoto žánru, ale docela jsem se do toho ponořil tak jako občas do pěkného krvavého hororu. Na každou další skladbu jsem se těšil co přijde, tak jako na další scénu filmu. Rozhodně jsem se nenudil.
Kapelu Fata Morgana jsem slyšel poprvé a přesto že tenhle žánr nevyhledávám tak mě jejich album jako celek hodně překvapil svojí uceleností a precizností. Desce je snad možné vytknout vyloženě hitový materiál.

Ted je samozřejmě dobrá příležitost je slyšet a vidět při letošním tour s Arakain a Kryptor po vlastech českých. Pravda, Fata už asi nikdy nevyvolá tu správnou hysterii jako 80. Letech, ale své fans si drží. Jen si myslím, že po shlédnutí jednoho z koncertů s Arakainem by neškodilo obměnit playlist. Myslím, že ani Mengele, ani Degustáror nebyly perličkami ve své době a divadlo okolo toho už dávno pozbývá významu a rozměru a dnes působí maličko klišovitě až trapně. Překvapení byla i závěrečná Televizní zpracování...Docela určitě bych uvítal třeba klipovku Obrácené kříže, nebo z novějších Klinickou smrt.
Každopádně na nový počin Faty Morgany se těšíme.

Pro Rockpalace Martin Hruška