25 let ran bičem aneb 25 let s Komunálem

Poprvé jsem na ně narazil, když jsme s Fatou Morganou vystupovali na Hellfestu ve Volyni. Fata používala ke své divoké show rakve, ohňostroje, mlhu, pyrotechiku...po vystoupení za námi přiběhli dva hoši a nadšeně děkovali za úžasnou podívanou. Zmínili se, že u „nich“ hraje podobná skupina s podobnou show a jmenuje se Komunální odpad. Nikdy jsem do té doby o kapele neslyšel, ale když jsem jel přes Ostroměř do Krkonoš a potkával plakáty, které zvaly na vystoupení kapely do Lázní Bělohrad, tak jsem neváhal a vytočil číslo a domluvil si rozhovor. Následující den jsem se jel podívat na vystoupení. Již víc jak 800 lidí na místě mi vyrazilo dech (to už se návštěvnost za zábavách počítaly do stovky hlav) a kapela sama mě posadila na zadek. Ne svým umem, ale nadšením a úžasnou energií, která z ní přímo stříkala a lidi? Ty se neuvěřitelně bavili!! Tak vznikla moje velká láska s názvem Komunální odpad. Kapela ustála všechny krize, které šly okolo ní. Fanouškové ji milují, odborníci se diví...Dnes je to kapela snad s nejširší a nejvěrnější fanouškovskou základnou co znám. Cestu Komunálu sleduju poměrně důkladně od CD Klon. Konečně pár let jsme šli společnou cestou. Tehdy jsem také do Šumavské Pětky rockrádia Šumava přinesl skladbu Talisman, která byla po 50 týdnů v čele hitparády! Stejně tak pánové byli několikrát mými hosty na regionálním vysílání Prima TV a hosté Rockpaláce v rockrádiu Šumava. Jsem rád, že tady tahle kapela je a baví lidi a když kolega Martin Fejfar oznámil, že dělá rozhovor s frontmanem Lubošem Suchánkem, na rozhovor jsem se těšil, a zde ho máte.

Máte 25.rok existence kapely, co od vás mohou fanouškové očekávat?
Naivně jsme se domnívali, že si na začátku roku odpočineme od hudby a zároveň i od celoročních neřestí s koncertováním spojených. Bohužel z důvodu práce na nové desce tomu bylo spíše naopak. Inspirace nepřichází sama od sebe, je nutné ji "pomoct ". 1.dubna se ukáže, jak byla inspirace úspěšná. My jsme absolutně nic nepodcenili. Kromě nové desky nás čeká klasický kapelnický rok - koncerty, festivaly, různé slavnosti, motosrazy a to všechno vyvrcholí podzimním dvou a půl měsíčním turné s kapelou Dymytry.

Takže vy chystáte novou desku? Kde a jak vznikala? Jde o dílo jednotlivců, nebo je to práce kolektivu? A konečně v jakém složeni jste desku nahrávali?
Materiál na novou desku vznikal dvěma odlišnými způsoby. Jednak Filip s Bártem komponovali doma sami v ústraní, druhá cesta byla mnohem náročnější a probíhala v Bártově doupěti za vydatné podpory nejrůznějších nápojů. Na nahrávání se pak podílela prakticky celá kapela. Největší podíl má ale ovšem na práci ve studiu Filip a to včetně kytarových partů.

Vy máte v roce 2016 za sebou poměrně velkou koncertní činnost. Kdy jste našli čas na nové skladby?
My ho nenašli, měli jsme zamluvený termín ve studio, a tak byla nutnost něco začít tvořit a chystat.

Textově je to, předpokládám, zase dílo Luboše, kde čerpal inspiraci k textům?
Luba je v podstatě houba. Celoročně nasává příběhy lidí v okolí a pak jako psycholog-amatér přenáší tyto příběhy do textu.

Kolik skladeb můžeme čekat? Můžeš je nám několika slovy přiblížit?
Z jedenácti pecek bude opět jeden "cover" od osobnosti, které si vážíme. Tentokrát jsme oslovili Tomáše kluse. Velmi si vážíme toho, že nám po Radůze a Jarkovi Nohavicovi dal i on tuto možnost. Jinak deska bude v podstatě klasický Komunál - melodická hudba s emotivně silnými příběhy, jak už si od Luboše fanouškové zvykli.

Můžeme opět očekávat na novém CD zajímavé hosty jako v minulosti? Třeba Viktora Dyka, Láďu Šafránka, Big Bosse nebo Protheuse?
Protože letos vydáváme nové CD jako dvoucédéčko a druhá placka bude složena pouze z hostů, nebylo třeba naší řadovou desku obohacovat o dalšího hosta.

Jak jste vybírali název svého nového alba?
Bylo to jednoduché, minulé CD se původně mělo jmenovat 40 ran bičem, nakonec zvítězil název Vlci v nás, podle titulní skladby. Protože nás ale rány bičem provázejí prakticky každé víkendové ráno, rozhodli jsme se k nápadu vrátit a číslovka 25 znamená počet let, kdy jsme ochotni dobrovolně podstupovat tento ranní očistný rituál.

Už víte, jak bude vypadat obal?
Na dvou posledních deskách byla naše vypracovaná těla a sličné tváře. Jak zrajeme a moudříme, tak jsme v současnosti již schopni sebereflexe a pokorně se vracíme k malovaným obrázkům. Takže tam bude náš Edík a bič.

Kdy nové album vyjde?
Křest desky máme 1. dubna v Chlumci nad Cidlinou a tímto I všechny fanoušky zveme!!

Chystáte k vašemu 25. výročí nějaký speciální koncerty? Pokud ano, Kdy a kde proběhnou?
I když můžeme v podstatě říci, že speciální akce bude celý letošní rok, protože si chceme výročí opravdu užít a navíc, neděláme rozdíl mezi hraním pro sto anebo pro tisíc lidí, dubnový křest v Chlumci bude takovým vyvrcholením a uzavřením dalších let života kapely.

17036799 1457578184252559 299336935 o

Jaké to je uvědomit si, že hrajete už 25 let?
Většina členů je s kapelou déle než s právoplatnými manželkami a to je neskutečně dlouhá doba. Je za námi opravdu kus cesty. Ubylo vlásků a rychlejších pohybů, zato přibylo vrásek a kilíček. Vyprávění o ženách vystřídaly výměny receptů a zkušenosti s výběrem prášku na ten či onen problém. Ale když se začne hrát, je to ve dvaačtyřiceti stejné jako v sedmnácti.

Když jste před dvaceti lety začínali jako Ekzém z komunálního odpadu, mysleli jste, že to dotáhnete až tak daleko?
Tenkrát byl největší úkol dohrát písničku do konce, přidat jeden akord navíc a ukrást babičce staré rádio, aby bylo přes co hrát. Takhle jsme vůbec nepřemýšleli a v konečném součtu je malej zázrak, že s tím co umíme ještě žijeme, hrajeme a s pokorou říkám - jsme tam, kde jsme.

Dá se říci, že jste procestovali celou republiku. Kde se vám hraje nejlíp, je to rodný Chlumec?
Dobýt Chlumec byl náš zásadní úkol do našich dvaceti let. Dnes máme tolik fandů po republice, že domov je tam, kde máme přátele a tak to může být kdekoliv. Nejkrásnější na téhle kapele je, když se po čase vracíme na nějaké místo a lidé pod námi stojí zase. To je největší síla Komunálu – naši fanouškové.

Je nějaké místo, nebo festival, kde byste si chtěli ještě zahrát?
Každá kapela touží po velkých festivalech a podiích. Já ale miluju malej klub, kde mezi lidma a kapelou nejsou osmimetrové zábrany, po stěnách tečou kapky potu a my jsme toho všeho součástí. Takže nejde o to kde, ale více pro koho.

Prý letos chystáte opět úspěšný koncert na parníku. Je to pravda?
Ano, parník byla nová a překvapivě krásná zkušenost. Na přání fanoušků jsme ho po roce zopakovali, lístky byly během pár dní pryč. Ta kombinace živé hudby a majestátnosti Prahy z téhle akce vytvořily nepopsatelný zážitek jak pro nás, tak i pro ostatní účastníky plavby.

Mají muzikanti z kapely nějaké další hudební projekty?
Je to těžké, myslím si, že pro nás neexistuje jiná cesta, než Komunál. Je to 25 let, to nejde vymazat. Nikdo nic bokem nemá. Snad jen Filip může mít ambice nakouknout jinam. I instrumentálně. Ale jak říkám - nikdo nic.

Jaké jsou vaše přání do dalších let?
Nám stačí jenom jedno. Aby nám vydrželo to, co je posledních pár let: ty momenty, kdy se vzajemně vyfuckujeme a za pět minut jsme stejně spolu na baru a ve středu místo zkoušky společně grilujeme.

K CD vychází zajímavý bonus, známé kapely hrají vaše skladby. Jak vznikl tento nápad?
Ke každému cédéčku se snažíme dát lidem něco navíc. A je čím dál těžší vymyslet bonus, aby byl přínosem. Původně jsme uvažovali o tom vydat naše starší songy jako covery v našem podání. Nakonec přišel Filip s myšlenkou svěřit tenhle záměr kapelám, kterých si vážíme, s kterými se známe, stojíme s nimi na jednom podiu a kamarádíme spolu.

Můžeš prozradit, jaké skladby si kapely vybraly?
Traktor si vybral Až mě ráno povedou, Doga Černý koně, Harlej Maják, Walda Gang Tak teda střílej, Alkehol Volnej pád, Debustrol Hrobníka, Dymytry Vlci v nás, Sebastien Beethovena, Benefit Je to zlý, Tlustá Berta Jedenáct hodin do útoku, Alchymie Vlny, Brain Stopy upocených těl, Rain Kříže v poli a Limetal Interview s bohem.

Nechali jste kapelám volnou ruku ohledně úprav a aranží, nebo jste striktně trvali na tom, aby to byly stále songy Komunálu tak, jak je fanoušci znají?
My jsme striktně trvali na tom, aby ty songy byly pojaté úplně jinak. Takže všechny kapely měly naprosto volné ruce.

Co byste vzkázali vašemu neuvěřitelně silnému kádru fanoušků?
Jen jediné: aby s námi zůstali. Bez nich bychom totiž nebyli nic.