rockpalace titulka 2017

LIMETAL svým debutem nastavuje laťku hodně vysoko

Jedna z nejočekávanějších desek poslední doby právě vychází. A čekání se vyplatilo. Moje letošní první recenze bude patřit kapele LIMETAL, která vydává eponymní debut právě dnes.

LIMETAL nasadil letošní laťku proklatě vysoko. Protože se nejedná o žádné zelenáče, ale jde o vele zkušené muzikanty, dalo se čekat, že nám připraví materiál hodný mistrů. Parta odpadlíků z Citronu nese kůži na trh a já bych řekl, že o svůj skalp nepřijde.

LIMETAL vystupuje a tvoří ve složení Fany Michalík – zpěv, Jarda Bartoň – kytara, Jura Šperl – kytara, Vašek Vlasák – basa a Lukáš Pavlík – bicí. Co jméno, to pojem na české rockové scéně. Jistě mi dáte za pravdu, že tyto muzikanty není třeba představovat.

Celá deska se nese v duchu motta, které kapela uvedla v bookletu: „Toto album jsme natáčeli s vědomím, že neděláme radost pouze sobě, ale především těm, kteří kapelu vytrvale podporují a stojí při nás“. A radost z hraní je z této desky pořádně cítit.

Některé skladby můžete znát z vloni vydané nahrávce, který znáte pod jménem „Pravdu ukáže čas“. A tu čas skutečně ukázal. Obě singlové věci se totiž staly hity. „Posel špatných zpráv“ i „May day“ splňují veškeré požadavky na hity. Když jsem začal psát tuto recenzi, tak to prostě nešlo na svět. Jsem si totiž dobře vědom, že se tento text dočká několika tisíc přečtení, tak si přece neudělám ostudu. I když ani tomu se někdy člověk neubrání. Říkal jsem si v souladu s refrénem: „May day, dnes to proste nejde a ty jsi na tom stejně jako já“. To je prostě slogan, který se zarývá pod kůži.

Úvodní píseň Amerika vypráví příběh námořníka, který plul na legendární lodi Kolumbově lodi Santa Maria. Cítím, že je to pecka. Další svižná vypalovačka „Sex´n´roll“ mě překvapila trochu lascivním textem, který bych od pánů z Limetalu nečekal, ale každopádně půjde o superhit.. Songu „Na tenkém ledě“ sluší ostré a zároveň melodické kytary. Nezvykle ostrým projevem se zde prezentuje zpěvák Fany.

Kapela se o autorství skladeb pěkně podělila. Každý člen přispěl svým dílem. V bookletu je popsané, kdo, co udělal. To je velký rozdíl proti jejich původnímu působišti. Se svým počinem se přidal i bubeník Lukáš Pavlík, který složil píseň „Neopustím svůj stín“, která je plná mladistvé energie. Většinu textů napsal Jura Šperl. To je opravdu šikovný hráč se slovy. Má talent napsat chytrý text, který nese nějaké poselství a zároveň dokáže vyšroubovat refrény do snadno zapamatovatelné roviny. Jenom text „S větrem v zádech“ obstaral P. Harazín. Parádní balada jako z dílny těch největších „srdcerváčů“.

Pak následuje vtipný text ale s mrazivým nádechem „Stará garda“, který je vlastně o Limetalu. „Stará garda hraje fér, naše Stará garda Venca, Jura, Jarda a já“. Jen si to poslechněte sami a ihned poznáte, o čem je řeč. „Posel špatných zpráv“ opěvuje den, kdy se hrál heavy metal a formovala se nebeská banda HEAVENBAND s Jindrou Kvitou a Standou Hranickým. „Už na nás čekají“. Snad se v tom rockovým nebi / pekle* všichni jednou sejdem. * Dosaďte dle libosti 

Na singlu se již objevila i „Chiméra času“, ve které šplhá Fany do úžasných výšek. František je totiž vlastníkem jednoho z největších rockových hlasů v naší republice. Svých předností dokáže náležitě využít. Na koncertech k tomu přidává ještě fantastickou fyzičku, kdy prostě nepostojí na jednom místě.

Pak už mě čeká hitovka „Mayday“ s výtečným Jurovým textem. Na neméně skvělé muzice se podíleli Vašek Vlasák s Jardou Bartoněm. Tohle je přesně muzika, kterou mám rád. Úryvek z refrénu uvádím výše, ale za poslech stojí celá píseň. Všechny palce nahoru!

Vašek složil ještě „Starou gardu“. O zbývající muziku se podělili Fany Michalík s Jurou Šperlem. Velice plodný a věčně usměvavý Jura je autorem „Chlípné víly“, u které se postaral o hudbu i text.

Závěrečné „dva“ songy patří skladateli Jaroslavu Bartoňovi. Proč používám uvozovky? Kolekci totiž uzavírá song „S větrem v zádech“ a jeho verze v úpravě pro rádia. Uvidíme, jak se toho český rozhlasový éter chytí. Předposlední skladbou základní kolekce je tak Bartoňův „Armagedon“ a finále je to opravdu parádní. Mám rád Jardova kytarová sóla a tady je slyšet jeho um v plné šíři.

Mrazivý příběh zazní v Jardově kompozice „Karolína“. Člověku se derou slzy do očí. Karolína byla půvabná, křehká a vždy usměvavá dívka, která nevynechala žádný koncert LIMETALU a stala se tak součástí kapely. Na tomto světě jí však byl vyměřen příliš krátký čas. Zůstaly jen vzpomínky! Promiňte, musím si dát pauzu. V textu ji nepoznáte, ale já jsem to napsat musel.

Shrnuto a podtrženo. Čekání na oficiální debut LIMETALU se vyplatilo. Kapela nám dobu nejistoty zpříjemnila dvojicí singlů a bonusovým diskem s věcmi od CITRONU, ke kterým drží autorská práva. Teď přichází plnohodnotná porce LIMETALU. 50 minut nabitých ostrou ale melodickou muzikou s výborným a opravdu vymazleným zvukem. Muziku aranžoval Jarda Bartoň. Nahrávalo se u Wendela Dreiseitla a Richarda Gajdy. Mix proběhl ve studiu Bomb Jack. Bonus byl natočen za Velkou louží v LA, ve studiu producenta Carmena Rizza, který produkoval alba The Who nebo třeba Alanis Morissette.

Pánové, smekám a moc se těším na živé provedení na koncertech!

Více o Limetalu se dočtete v rozhovoru s Jurou Šperlem a ze dvou starších recenzí na tomto webu.

Jan Holý