ROCKPALACE TITULKA2018

Jak se kalí s OCELOTEM...

Ocelot je česká metalová skupina, hrající svůj vlastní styl říznutý rock n rollem. Úspěch sklízí na motosrazech, festivalech stejně jako samostatných koncertech. Jejím domovem je Znojemsko.
Ocelot vydal první nahrávky v roce 1998, hrajete na svých koncertech ještě něco z té doby, nebo chcete do lidí tlačit hlavně nové songy?
Ty nahrávky nebyly první, ale je fakt, že byly první vydané na CD. Předtím jsme měli dvě nahrávky na kazetách v příšerné kvalitě. Z té doby už nehrajeme opravdu vůbec nic. Přece jenom s odstupem doby jsme stylově trošku někde jinde a pokud si pouštím staré nahrávky, tak bych většinu z nich předělal. Zvukově i instrumentálně. Občas si z minulosti něco zahrajeme – máme na playlistu třeba Veselku v márnici a Fuckin´ Crazy Rock n´Roll, ale jinak hrajeme hlavně věci z nového letošního alba Rock n´ Roll Dog. To začalo vznikat vlastně těsně před střídáním kytaristů v roce 2012, kdy nastoupil ke kytaře Luděk Savana Urbánek. Ten už však s námi taky není, letos v září jsme se dohodli na přerušení spolupráce, neboť Luděk je velmi pracovně vytížený. V každém případě s jeho nástupem začala nová éra Ocelotu a Luďka si ceníme jako skvělého hráče, kamaráda a člověka.

Naše aktuální sestava od září 2014 je :
Jindra Novotný – Heinrich, baskytara, lead voc, foukačka
Pavouk –kytara, backing voc
Pavel Pája Němec – bicí
Fofo – kytara, backing voc
Na rozdíl od předchozích let hrajeme tedy v současné době na dvě kytary a tak to i zůstane. Současná sestava je stabilizovaná, všichni máme velkou chuť do hraní a daří se nám i co do počtu a kvality koncertů.

Jste známí tím, že hrajete takový drsný rokenrol šmrcnutý Motörhead. K tomu patří i typická bláznivá show na pódiu. Co od vás můžou čekat návštěvníci vašich koncertů?
Hlavně od nás můžou čekat kvalitní zvuk. Od roku 2012, kdy hrál kytaru Savana, až doteď, máme na koncertech špičkový zvuk, takže se už nestane, že z beden poleze místo muziky koule bordelu (jak tomu bylo dříve). Zjistili jsme, že návštěvníci koncertů konečně začali rozumět textům při živém hraní. Taky používáme kvalitní nástroje i aparaturu.
Bláznivá show to asi z pohledu diváka je a návštěvníci našich koncertů od nás můžou očekávat cokoliv. Obnažování se za hry, polévání všech a všeho vodou a pivem a někdy i destrukci nástrojů. Taky se nevyhýbáme konzumaci alkoholických nápojů při koncertě, ovšem pouze v rozumné míře, jinak by bylo logicky po koncertě. Kapela působí na stage uvolněně a sebejistě a o to nám jde. My si nepřipravujeme show podle scénáře, protože nechceme být na stage za cvičené opice. Vše je živelné, muziku hrajeme od srdce, takže vše, co provádíme na stage je spontánní a vzniká přímo za jízdy. Písničky jsou uváděny taky spontánně a myslím, že fanoušci každé kapely vycítí, jestli jde muzika přímo z hudebníků a nebo je to jen nějaká přetvářka.

Aktuální album se jmenuje Rock´n´roll dog, jaká sestava ho nahrála? Objevují se na nahrávce nějací hosté?
Tohle album jsme nahráli v tříčlenné sestavě : Savana, Pája Němec a já. Na nahrávce nejsou žádní hosté, vše, co slyšíte, jsme dělali sami vlastníma rukama a hubou . Je to proto, že jsme zatím neměli potřebu zvát k nahrávce hosty, ale v budoucnu to není vyloučené. Záleží zase na tom, co se bude nahrávat. Zatím jsme schopni pokrýt všechny nástroje sami, když bude potřeba jiný nástroj, tak se na něj naučíme sami, anebo pozveme hosta. Jedinými hosty, kteří nás ve studiu navštívili, byli naši technici, kteří se tam pak zlískali, takže ani ti se na nahrávce nevyskytují.

„Rokenrolový pes" zní opravdu dobře, nahrávka má hutný zvuk. Kde jste to točili, kdo se postaral o produkci, mix a mastering?
Jak už jsem říkal – na zvuk velmi dbáme, a to nejen na koncertech. Zvuk, kterého jsme dosáhli je konečně ten, který jsme vždy chtěli mít, ale vždy to z nějakého důvodu nevyšlo. Ten nějaký důvod byly rozdílné názory na nahrávání a na výsledný zvuk u bývalých spoluhráčů. Album jsme natočili na Třebíčsku ve studiu CH Records u Pavla Kolaříka a Pavla Dočekala. Produkci jsem dělal já a Pavel Dočekal, o mix a mastering se postaral Pavel Kolařík. Nahrávka zní opravdu dobře – tak, jak by nahrávka kapely tohoto stylu měla znít. Syrově, drsně, hrubě, ale zároveň čistě a průzračně. Jak jsme toho dosáhli – to zůstane tajemstvím naší „nahrávací kuchyně." V každém případě děkujeme za uznání.

Znám pár vašich starších nahrávek, jejich texty se nesly v duchu sex, drogy a rokenrol. I když ty drogy asi ne, ty bych nahradil slovem sranda. Jak je tomu u nové desky?
Texty nemají nějakou filosofickou hloubku, to ani omylem a ani jsme to tak nechtěli . Tohle je rock n´roll a jeho úkolem je lidi pobavit a nikoliv, aby si nad písničkou podřezávali žíly, věšeli se nebo řvali. Lidi mají dneska spousty problémů, z médií se valí další spousta problémů, a pokud si koupí naše album nebo zaplatí vstupné na koncert, tak my jsme tady od toho, abychom je bavili, a to co nejlíp. Když půjdeš nasranej z práce a večer se vydáš na koncert, kde zpěvák řeší své komplexy prostřednictvím textů, tak po něm buď hodíš flašku (prázdnou), a nebo už na něj třeba nepůjdeš.
Na novém albu jsou různé texty, některé se zabývají alkoholem (Kalba jak řemen, Mozek v koutě) – to je proto, že k alkoholu máme kladný vztah. Další jsou sranda, jak říkáš – Stará čůza, Vánoce - a pak tady máme texty trochu ze života – Pakáž, Fucking Bastard, Poprava. No a jeden text je trošku sci – fi, to je Blackout, který líčí, co by se stalo, kdyby....

Na svém webu zveřejňujete veselé zážitky z jednotlivých štací. Je to docela výživné čtení. Čtenář neudrží vážnou tvář. Kdo je autorem těchto řádků? Připomeňte nějakou veselou historku z poslední doby.
No jo, to jsou moje výplody. Vzhledem k tomu, že vždycky a všude se pořád něco děje, nejinak je tomu i při našem putování po republice. Spíš než popis koncertu líčím v reportech po každém koncertě, co se dělo za jízdy, co se dělo před jízdou, na koncertě a jak vypadala afterpárty. Naši fanoušci už si na tyto reporty zvykli, a když se report neobjeví druhý den po koncertě, tak se jej v Guestbooku dožadují.
Největší legrace se odehrávají většinou na pumpách a za jízdy, protože před koncertem na kraviny není moc čas. Pokud tedy jedno brzké nedělní ráno spatřil někdo na pumpě za Prahou ve směru na Brno postavu, která se procházela po pumpě v záhadném úboru, tak to byl náš bedňák, kterému byla zima, a proto se oblékl do autopotahů. Na pumpě za Olomoucí ve směru na Ostravu zase jistý hudebník prohlásil zcela vážně, že už nikam nejede a že bude v prostorách pumpy spát a paní pumpařka s ním měla opravdu velkou práci. Na další pumpě si ten samý hudebník myslel při zastávce brzo ráno, že je v lékárně a dožadoval se marně tuby aspirínu. No a v poslední době jsme velkým postrachem jisté pumpy mezi Znojmem a Jihlavou. Zde jsme schopni strávit klidně 2 hodiny. Od čtyř ráno do šesti. Co tam děláme – někteří třeba šůrují hadrem podlahu, jiní chodí na vlastivědné procházky do okolí pumpy a další se snaží ty, co jsou na procházce, najít .

Za Ocelot odpovídal Jindra Novotný - Heinrich

www.bandzone.cz/ocelot
www.ocelotband.cz
https://www.facebook.com/ocelotmetal